Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Oba celky byly v minulosti velkými rivaly, nyní ale, jak se zdá, vedení obou klubů našla společnou řeč a chystají se posunout fotbal na Hořovicku výrazným krokem kupředu.

Před prvním domácím mistrovských zápasem divizní Bzové jsme podrobně vyzpovídali generálního manažera Bzové Václava Míška a předsedu Hořovic Jana Bežó. Řeč došla nejen na projekt FK Hořovicko, ale i na různé drobnosti kolem fotbalu ve Bzové a v Hořovicích. Oba dva působili uvolněným dojmem a během obsáhlého rozhovoru si neodpustili i několik žertíků.

Co bylo hlavním důvodem, který Vás dovedl k myšlence spojení obou klubů?

Václav Míšek (dále V.M.): Hlavní důvod byl ten, že v celém regionu, ale i v celém fotbalu, dochází k jakému si slučování oddílů z důvodů ekonomických. Nejsou finance, nejsou zdroje, je málo hráčů, je prostě spousta problémů. Na tak malém prostoru, jako je místní oblast, bylo navíc velmi složité, kopat tři divize v okruhu deseti kilometrů. To dost dobře nešlo. Co se týče Bzové, pro nás byla důležitá mládež. Věděli jsme, že to jednou přijde, že buď budeme shánět mládež, nebo ty věci posunout. Kromě toho tam byla ještě jedna věc zcela zásadní. My jsme byli ve Bzové na konci. Na vrcholu toho, co jsme mohli s fotbalem udělat. Nikde nic jiného se v podstatě dělat nedalo. Divize byla pro Bzovou konečná a nebylo tam víceméně o co hrát. Já nechci tvrdit, že tady budeme hned hrát o třetí ligu, ale tady tím propojením došlo k tomu, že se vytvořil velký a silný oddíl, který má dnes poměrně slušné zastoupení ve většině soutěží. Pro lidi ze Bzové, i pro lidi, kteří v tom byli, je tady mládež, kde je to o úplně něčem jiném.

Jan Bežo (dále J.B.): Václav to řekl asi skoro všechno. Samozřejmě ekonomické důvody jsou velice silným argumentem, jelikož vidíme slučování klubů v Berouně, dalším příkladem jsou Neratovice-Byškovice, nebo Slovácko. Všechno to funguje na formě regionálních týmů. Ten tady chceme vytvořit a já věřím, že se nám to povede. Nás k tomu sloučení donutily také trošku okolnosti, protože jsme spadli a většina lepších hráčů by nám určitě odešla do vyšších soutěží, protože na to mají, což se potvrdilo. Čtyři hráči budou hrát za divizní tým Bzové a zase ti slabší budou nastupovat v I.A třídě, což je dobře, protože se tam vyhrají. Myslím, že to povede kupředu. Navíc tu byla otázka hřišť, kdy jsme měli problémy s tréninky. Dnes můžeme využívat hřiště ve Bzové i pro mládež, což využíváme a ušetříme tím pádem hlavní hřiště.

V.M.: Já bych jen doplnil ještě jednu věc k těm ekonomickým záležitostem. My jsme dva oddíly, které měly vůči sobě poměrně velkou nevraživost, celou dobu pěstovanou jak lidmi, funkcionáři, tak i ve vztazích, které byly. Je to pravda, je to tak, byli jsme kočka na dvou koťatech. To bylo špatně. A bylo to špatně i ve vztazích k různým firmám a podnikům v okolí. Jestliže jsme si navzájem mazali schody, pomlouvali jsme se, psali jsme o sobě v novinách nesmysly, tak lidi, kteří mají peníze a tady v těch zónách to podnikání provozují, si museli myslet, že jsme maximální pitomci a pitomcům se málo co dává. To byl další důvod, který tam byl a který je velmi zásadní. Možnost spolupráce nakonec přivítalo i město Hořovice svým starostou, který se zúčastnil tiskové konference a který se k tomu stavěl velice pozitivně. Tím my dostáváme nový náboj a můžeme znovu oslovit podnikatelská seskupení, která zde jsou v okolí a pokusit se jim vysvětlit, že to opravdu myslíme, jak jsme řekli a že z toho chceme udělat něco, co by je mohlo zajímat a co by jim nedělalo ostudu.

Kdo přišel jako první s myšlenkou spojení klubů?

V.M.: Prosím já.

J.B.: Ta myšlenka je stará již tři roky, kdy jsme se sešli na Bezovce a tam jsme chtěli něco podobného vytvořit. Pak to trošku ztroskotalo. Teď s tím přišel Václav a dalo se to dohromady.

Nemáte obavy, že může spolupráce obou klubů před fyzickým sloučením zkolabovat?

V.M.: Já si spíše myslím, že ne. Podle mne to bude takové manželství nanečisto. Ale ono je to důležité z jiného důvodu. Kdybychom na to měli relativně málo času, tak bychom museli nějakým způsobem takříkajíc znásilnit svou členskou základnu. Museli bychom provést nějaké kroky, které by ve vztahu k valným hromadám mohly být dejme tomu ne úplně dobře vnímány. A vzhledem k tomu, že před sebou máme půlku sezony, čili podzim 2007 a valné hromady se budou odvíjet v lednu nebo únoru 2008, tak prostě lidé uvidí, že ta záležitost funguje. To, že to bude bolet a že tam budou problémy a že bude spousta lidí, kteří tomu nebudou fandit a nebudou tomu věřit, to asi bude. Jestli se ale dokážeme do toho vtěsnat, já jsem přesvědčen, že ano, protože na základních rozhodnutích jsme se dohodli naprosto bez problémů, tak to já vidím jako podstatné. Teď už to jsou technikálie. Teď už jsou to věci, které budou nějakým způsobem nabíhat. Samozřejmě jednotlivé problémy se budou ukazovat v průběhu soutěže. Na základních rozhodnutích jsme se ale dohodli a dokázali jsme to na výborech nechat potvrdit a výbory se k tomu postavily velmi pozitivně. Teď jde o to, aby každý člen výboru a lidé, kteří budou chodit na fotbal, pochopili, že je to myšleno tak, jak je to myšleno. Aby v tom neviděli něco špatného a aby valné hromady po Novém roce proběhly tak, jak mají a doběhlo to k tomu, že v březnu to nahlásíme. Za rok tady pak budeme sedět a budeme se radovat, jaký máme pěkný nový znak, jak se jmenujeme, jakou jsme si pořídili výbavu a nové dresy a jak jsme to přepsali a budeme z toho mít radost.

J.B.: To nemá cenu asi doplňovat. Máme půl roku čas to připravit, vymítit ty chybičky, které určitě budou, které bude potřeba vylepšit. Já mám názor, že kdo bude chtít být škarohlídem, tak škarohlídem zůstane a nezmění se. Já doufám, že většinu lidí přesvědčíme, že projekt je dobrý a že bude ku prospěchu.

Shodli jste se zatím ve všech jednáních, nebo jste již narazili na vážný problém, na který byste měli zcela odlišný názor?

V.M.: V této chvíli je to trochu jednodušší. Stále totiž ještě platí, že zásadní rozhodnutí ve vztahu k divizi provádíme my. Na věcech, které se týkají dospěláků, tedy těch dalších dvou mužstev, jsme se naprosto bez problémů shodli. Tam není nejmenší problém a do věcí, kde by teoreticky mohlo dojít k zajiskření, tedy mládež, jsme se my zatím nepokoušeli vtěsnat, protože tomu nerozumíme, neumíme to a budeme se tomu teprve učit. My tomu můžeme maximálně pomáhat. Mládež tady běží a běží to hodně dobře. Myslím si, že v rámci organizace a názvu, že jsme zatím nenarazili na problém.

J.B.: Co se týče jiskření, tak to v mládeži není. Spíše je jiskření s některými okolními oddíly, které si pořád myslí, že z těch kluků, které tu vychováváme od osmi let, budou těžit velké peníze a to není vůbec pravda.

Můžete prozradit, co všechno již nyní řešíte společně?

V.M.: Všechno. Schůzujeme více, než je zdrávo.

J.B.: Pokud to mohu trochu upřesnit. Teď to se začátkem soutěží rozjíždíme, takže stávající výbory se schází jednou týdně a jednou za čtrnáct dní, vždy před divizním zápasem, se sejdou oba výbory dohromady a řešíme všechny věci společně.

Myslíte si, že tato fůze klubů bude fungovat? Přece jen rivalita obou klubů byla v minulosti hodně veliká…

V.M.: Rivalita je vždy o lidech. Pokud se lidé chtějí dohodnout, tak to musí fungovat. To není o problému, ale o tom, jestli lidem jde o to, aby se hrál dobrý fotbal v Hořovicích, aby se hrál dobrý fotbal ve Bzové. Já vám něco řeknu. Teď, jak probíhal turnaj žáků, když jsem viděl ve Bzové běhat malé kluky, tak z toho člověku občas bylo do breku. To byla paráda, to je nádherné se na to koukat. A to tam nikdy nebylo. A lidi, takoví ti škarohlídi, ze Bzové říkali: vy jste dali pryč divizi. Najednou ale přicházejí na to, že tam mají děti. Přicházejí na to, že tam bude hrát hořovické béčko, kde hrají místní kluci. Ve Bzové se také bude hrát okresní derby v I.A třídě se Zdicemi. To jsou věci, které na druhou stranu musí něco přinést a vždy, když se do takovéhoto vztahu jde, se do něj něco musí dát a něco z toho vzít, tak aby z toho všichni něco měli, aby výsledek poté byl pozitivní.

J.B.: Já pouze chci říct, že někteří lidé si mysleli, že budou chodit na cizí hráče, když tu bude hrát Bzová divizi. Ono to vůbec není pravda. Když se podívám na soupisku a curriculum vitae hráčů, tak většina prošla buď Hořovicemi, nebo je z blízkého okolí, takže lidé je znají a mají komu fandit.

Jaké jsou hlavní cíle projektu FK Hořovicko?

V.M.: Vytvořit silný oddíl a ukázat části Středočeského kraje, která je nalepená na Plzeňsko a je oddělena silným Královým Dvorem a Berounem, že v případě dohody by se tu dalo vytvořit něco relativně většího, co by tomu velkému městu mohlo konkurovat počtem obyvatel a v podstatě i silou v mládežnických a potažmo dospěláckých kategoriích. Víte, dálnice to vše spojí a vše svým způsobem zrychlí. Dnes není problém, pokud jsou peníze, pořídit si hráče v Praze. Tedy je to problém, ne, že by to bylo jednoduché, ale ve své podstatě není. Na druhou stranu já si myslím, že toto spojení právě přinese to, že se budeme snažit, aby maximální množství těch dětí, které tady vyrostou v žácích a dorostu, aby tu nastupovalo i v kategorii dospělých.

Pro letošní rok, a to jsme se na výboru shodli jednoznačně, jsou cíle jasné. Nesestoupit ani s jedním mužstvem, to je úkol a priori. A druhý úkol je dostat dorost do divize. To je důležitá věc, která je pro nás dnes naprosto eminentně důležitá, aby ty děti, které vyjdou z žáků a jsou velice kvalitní, měly možnost přejít do kvalitního mužstva ve kvalitní soutěži. Je fakt, že ty super kvalitní si vytáhnou ligová mužstva, ale s tím nic neuděláte. Ale chceme, aby co nejvíce hráčů zůstávalo tady, aby se z toho generovalo co nejvíce hráčů.

Pokud se dnes podíváte na mužstvo Hořovic v I.A třídě, jsou tam tři starci, kterým je ke třiceti Šmerhovský, Sechovec a Rak. Jinak jsou to všechno mladí kluci, kteří tu vyšli z dorostu a mají perspektivu. Trenér Beznoska jich měl do přípravy v áčku mnohem více a do divize si jich nezařídil více jen z toho důvodu, že bychom je vyblokovali a nehráli by fotbal, tím jak jsou rozdělené názvy a není možné vracet do nižší soutěže hráče, protože máme dvě registrace. To za rok bude zase jinak. A v té chvíli ti kluci z dorostu pochopí, že dostanou šanci v prvním mužstvu, že budou moct trénovat pod kvalitním trenérem a že se budou pohybovat v prostoru, který je zajímá. Pak z toho trenér bude vybírat a jsem přesvědčen, že pokud to bude fungovat, že se časem dostaneme k tomu, že podstatně větší část mužstva bude z místních hráčů a pak to bude opět o něčem jiném.

J.B.: Já bych přidal jedno své přání, aby se nám opět jednou povedlo vychovat prvoligového hráče, který by odsud odešel do ligy, nebo do zahraničního týmu, jako se to povedlo v minulosti Vítkovi Mojžíšovi nebo Luďkovi Vyskočilovi, kteří jsou odchovanci hořovické kopané. Určitě by to bylo i dobré pro lidi, že by viděli, že to k něčemu vede. Chceme tu hrát dobrou kopanou a ještě vychovat dobrého fotbalistu, na kterého by lidi jezdili a říkali: Tady se to dělá dobře, FK Hořovicko je dobrý projekt.

Mělo by na tuto fůzi vliv, pokud by Bzová letos neudržela divizi?

V.M.: Zásadní, velmi zásadní. Já jsem byl rozhodnutý, že pokud Bzová neudrží divizi, že odejdu z fotbalu. Na vývoj celé záležitosti, ve chvíli, když se udržela divize, tak už nebylo tak podstatné, jestli se nám podaří nebo nepodaří spojit. Kdyby se neudržela divize, tak by to nemělo smysl. Hořovice spadly z krajského přeboru a nemělo by smysl, aby byly dvě soutěže za sebou. To by ztratilo logiku.

Nemáte obavy, že na Bzovou v Hořovicích a na Hořovice ve Bzové bude chodit málo diváků?

J.B.: Mě například překvapilo, kolik lidí přišlo ve Bzové na přípravné utkání žáků Hořovic s Bohemkou. Tam bylo asi sto padesát diváků. I když tady se to tvoří hlavně z maminek, babiček a dědečků, ale byli tam i zvědavci, kteří se přišli podívat. Navíc, když Bzová hrála v Hořovicích generálku s Českým Lvem – Unionem Beroun, tak tu bylo asi sto třicet lidí, což na přátelský zápas ve všední den bylo pro mě ohromně překvapující. Uvidíme sami, jak to bude fungovat, jak budou lidé chodit. My pro ně na obou stadionech připravujeme takové věci, jako tombola. Zkusíme připravit kromě dobré hry i další věci, aby lidé do ochozů přišli.

V.M.: Co se týče Bzové, tak řadu let zpátky chodilo na Bzovou mnoho lidí ze širokého okolí, kteří jí nepřáli. Chodili se koukat, jak prohraje. Teď se budou chodit koukat do Hořovic, ti určitě přijdou stejně.

Valné hromady obou klubů ještě musí odhlasovat sloučení. Neobáváte se, že v tento kritický moment by mohl projekt FK Hořovicko zkolabovat?

V.M.: Máme rok na to, abychom se pokusili vysvětlit členům, kteří tvoří valnou hromadu, že by to zkolabovat nemělo, že to má smysl, že to má logiku a něco to přináší. Samozřejmě může se to stát, ale domnívám se, že pokud ti lidé budou trochu rozumní a budou trošku rozumné výsledky a budeme-li s nimi dobře komunikovat, tak to bude dobré. Jsem přesvědčen, že toto nebude až tak problém Bzové. Toto může být trochu problém Hořovic, ale potom, jak se k tomu postavilo město a jak se k tomu staví někteří lidé, věřím, že ten problém nebude tak zásadní.

J.B.: Já si myslím, že s některými to nebude jednoduché, protože ti budou stále hledat nějaké chyby, ale těch bude řádově tak deset, kteří budou stále něco rozvrtávat a vidět v tom něco falešného. Co se ale setkávám s lidmi na ulici, tak říkají, že je dobře, že jsme to udělali, že chtějí chodit na kvalitní fotbal. Takových si myslím bude většina. Takže na nás záleží, abychom je přesvědčili, aby to pochopili.

Hodláte stavět družstvo FK Hořovicko hlavně na hráčích z regionu?

V.M.: Hlavně na vlastních odchovancích. Musí se ale pracovat na tom, aby šedesát procent žáků nebylo hostování, ale byli to vlastní hráči Hořovicka. Aby to byli kmenoví hráči, aby se s nimi dalo daleko lépe pracovat. Na to je potřeba se zaměřit a z toho pak vyjde nějaká ta možnost. Když se ale dnes podíváte, tak v mužstvu Hořovic v I.A třídě je pět mladých hráčů, kteří přešli z dorostu. Kdyby dnes byla situace v oddílech normální, tak jsou v přípravě A mužstva a budou si k divizi čuchat na pár minut s tím, že budou hrát hlavně A třídu, někteří dokonce ještě občas za dorost, ale budou trénovat s dospělými pod kvalitním trenérem. V zimě chystáme soustředění a tam pojede kádr dvaadvaceti lidí, kteří budou vykazovat v tomto půl roce, co nás čeká, nejlepší výsledky jak z prvního mužstva, tak z I.A třídy, která v sobě má i hráče dorostu, čili o tom to je.

J.B: Samozřejmě je nejlepší, pokud ti hráči jsou odsud, aby je lidé znali. Pokud by se ale naskytla bomba typu Ondry Kryštofíka, který tu byl, tak bychom neváhali, aby tu hrál, protože to byl vynikající hráč. Pak se naskytnou třeba starší hráči z ligy, kteří již nemají tu výkonnost, to nemá cenu sem brát. Pokud by to byla ale takováto bomba, tak bychom určitě do toho šli.

V.M.: Pokud se podíváme na stávající divizní soupisku, tak jedním z klíčových hráčů je Olda Dubský, který je odchovancem Slavie Praha. Jeho bratr kope druhou ligu za Spartu Krč. Brankáři jsou dneska také z Prahy. Dalším klíčovým hráčem je Pavel Kovařík, který je z Chomutova a který tu zaplať pánbůh teď pracuje. Naopak tu máme odchovance například Vlastu Ehla, Luďka Kaufmana, nebo Martina Krejčího, takže se to nějak prolíná. Samozřejmě výhledově se budeme moct opírat více o vlastní kvalitní hráče, kteří se ale určitě budou muset doplnit špičkami, které budou potřeba k soutěži, co se tu bude hrát.

Druhou část obsáhlého rozhovoru o projektu FK Hořovicko vám přineseme v pátečním vydání Berounského deníku.