Milena Štráfeldová si bude se čtenáři povídat a předčítat jim ze svých knih

Večer, jehož součástí bude i autorské čtení, začíná v 17.30 hodin. Nejen o této besedě jsme si s pracovnicí Českého rozhlasu 7 - Radio Praha Milenou Štráfeldovou povídali.

Už jste v Berouně někdy besedovala?
„V Berouně jsem dosud autorskou besedu neměla, ale kdysi v 80. letech jsem tam přebírala cenu v literární soutěži, kterou Beroun pořádal. Tehdy, pokud si vzpomínám, jsem tam i četla několik svých básní.“

A máte k Berounsku nějaký vztah?
„Na Berounsko se dostávám bohužel dost nepravidelně, jen jako turistka. Naposledy loni na podzim, kdy jsem prošla po červené z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou na Karlštejn. Nádherná cesta, ale ty kopce a krpály mne málem připravily o dech. Občas si zajedeme do Koněpruských jeskyní, zažila jsem na Berounsku i několik masopustů, o kterých jsem připravovala reportáže pro Český rozhlas.“

O čem budete ve čtvrtek besedovat?
„Ráda bych si se čtenáři povídala třeba o jejich kraji. Bude-li to účastníky zajímat, povím jim i o svých cestách za krajany po celém světě nebo o práci v rozhlase A také chci přečíst pár krátkých ukázek ze svých povídkových knih Kriplíci a Přepisovačka. Pokud to čas dovolí, ráda bych pustila i nějaké krátké ukázky, jak mé povídky pro Český rozhlas načetli například Josef Somr, Hana Maciuchová nebo Iva Janžurová.“

Co vás nejvíce baví na práci v rozhlase?
„Co mě na ní baví? Máte na článek čtyři stránky? Nejprve bych asi měla zdůraznit, že pracuji v zahraničním vysílání Českého rozhlasu. Jsme malá redakce, takže moje práce je hodně různorodá, od aktuálního zpravodajství a publicistiky až po velké rozhlasové formáty. Nyní například připravuji dvouhodinový pořad o Boženě Němcové, to znamená spoustu studia, rozhovorů, práci s herci i s hudbou... Díky rozhlasu jsem také měla možnost se osobně setkat s mnoha lidmi, od prezidentů Bushe a Obamy až třeba po dalajlamu, který mi pomáhal hledat mikrofon. Měla jsem také příležitost točit rozhovory se stovkami exulantů od New Yorku až po zapadlou českou vesnici na východní Ukrajině. Našla jsem mezi nimi opravdové přátele. Nejvíc mne ale těší, když nám do redakce přijde mail, že nás někdo na druhém konci světa poslouchá denně už dvacet let a že jsme pro něj třeba už jedinou spojnicí se "starou vlastí".“

Beseda se uskuteční v knihovně. Jaký k nim máte vztah?
„Já jsem nejen častý návštěvník knihoven, i když dnes využívám hlavně skvělou knihovnu v Českém rozhlase, ale v minulosti jsem v knihovnách i ráda pracovala. Moje první místo po škole bylo v Základní knihovně Akademie věd a později jsem vedla knihovnu pragensií Městské knihovny v Praze a její informační středisko na Mariánském náměstí. Takže myslím, že jsem knihovnu dobře poznala z obou stran.“

Na čem nyní pracujete?
„Již delší dobu pracuji na knize o českých krajanech a exulantech, která se pomalu mění na knihu esejů o tom, zda má ještě nějaký smysl vlastenectví.“

AUTOR: KAREL SOUČEK