Propuštění obou žen potvrdil premiér Bohuslav Sobotka s tím, že jsou zpět v České republice se svými rodinami. Turecká média zveřejnila fotografie propuštěných Češek, z nichž je zřejmé, že obě ženy jsou v pořádku. Vypadají unaveně a pohuble, ale stojí na nohou a nezdá se, že by byly zraněné.

„Pořád nemůžu uvěřit tomu, že jsem tady. Dokonce i teď se bojím, že je to jen sen," citovala agentura Anadolu Chrásteckou. „Být pryč od rodiny bylo opravdu těžké. Od první chvíle, kdy mě unesli, jsem s ní chtěla být. Teď jsem hrozně šťastná a nadšená," dodala.

„Bylo to velice těžké. Poprvé v životě jsme viděly zbraně a ozbrojené muže. Doteď nevíme, proč nás unesli. Střílelo se tam a vybuchovaly tam bomby. Ale časem jsme si na to zvykly," popsala dvouleté věznění Humpálová. „Měly jsme víc než dost času na přemýšlení. Myslely jsme na naše rodiny a držely jsme se naděje, že jednoho dne nás osvobodí. Poprvé za dva roky jsme viděly slunce a kolem sebe rozesmáté lidi," doplnila.

Životní sen

Dvě kamarádky si chtěly splnit životní sen. Procestovat Dálný a Střední východ a svou cestu zakončit v Indii. V březnu 2013 ovšem padly do rukou zatím neznámých ozbrojenců v Pákistánu. 

Kladeňačku Antonii spolu s kamarádkou Hankou unesli z mikrobusu, v němž byly v doprovodu místního policisty, nedaleko obce Nok Kundí, která leží asi 120 kilometrů od hranic.

Z místa je skupina osmi až deseti ozbrojenců odvezla terénním automobilem. Únosci s sebou vzali i policistu, jenž ženy doprovázel, později ho ale vysadili a ponechali si jeho zbraň. Jak Kladenskému deníku tehdy řekla sestra Antonie, Kladeňačka už v Indii byla několikrát, ovšem letecky.

Na internetu se později objevily dva videozáznamy s unesenými: první v červnu 2013 a druhý o čtyři měsíce později. Jiné zprávy úřady o dívkách neměly, protože únosci o sobě nedali nijak vědět. Česká diplomacie byla na informace o případných vyjednáváních po celou dobu velmi skoupá.

Pomohla až IHH

Vyjednávání o propuštění s únosci dva měsíce intenzivně vedla organizace IHH. Podle jejího zástupce Izzeta Şahina, který se v jednáních angažoval, organizaci kontaktovaly přímo rodiny unesených žen před dvěma měsíci poté, co prý vyčerpaly všechny ostatní možnosti. „Využili jsme všechny prostředky, které jsme měli k dispozici, abychom je dostali zpět. Dnes jsme je bezpečně předali jejich rodinám," uvedl Şahin.

Kromě tureckých médií o osvobození Češek informovala řada světových tiskových agentur a dalších významných médií. Případy unesených cizinců jsou obecně velice sledované a propuštění po tak dlouhé době v zajetí je vždy velkou událostí.

Na sociální síti Facebook vznikla po únosu komunita s názvem Hanka a Tonča domů, kde lidé z celé republiky vyjadřují své naděje v šťastný návrat dívek. Zpráva o propuštění obou Češek potěšila správce těchto stránek Michala Najmana a jeho ženu, která je spolužačkou Antonie Chrástecké z vysoké školy.

"Jsme velmi příjemně šokováni. Nečekali jsme to, neměli jsme žádné informace, o to radostnější je to teď zpráva. Vše, co víme, je zatím jen ze sdělovacích prostředků," řekl Kladenskému deníku Michal Najman. 

Nadaná studentka

Antonie Chrástecká z Kladna Vystudovala psychologii a speciální pedagogiku v Karlově Univerzitě v Praze. Poté studovala sociální pedagogiku a adiktologii. Je velmi prosociálně orientovaná, empatická.

Orientovala se na práci v pomáhajících profesích – pracovala na Lince bezpečí, kde pomáhala dětem v nesnázích. Jako dobrovolnice pracovala v Kladenském dobrovolnickém centru, kde za svou práci získala dokonce ocenění Křesadlo. Před svým únosem se chtěla zaměřit na práci s uživateli návykových látek.

Prezident Miloš Zeman podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka děkuje humanitární organizaci IHH. "Pan prezident byl o propuštění dívek informován. Je to pro něj velmi radostná zpráva," uvedl Ovčáček na sociální síti Twitter.

Situace v bydlišti

Kladenský deník se stejně jako ostatní novináři vydal do místa bydliště unesené Kladeňačky. Lidé u okruhu její rodiny ale odmítají z pochopitelných důvodů o událostech hovořit a před novináři zavírají dveře. Všechno je stále ještě čerstvé a velmi citlivé.

Přesto je na každém osloveném člověku z dívčina okolí vidět v první řadě velká úleva. "Rodina zde žije v sousedství v domě asi patnáct roků. Známe se spíše jen od vidění, ale Antonie je velice slušná dívka, se kterou jsme se běžně potkávali a zdravili.

Byla to pro nás všechny tehdy hrozná informace, když jsme se před dvěmi lety dozvěděli, že dívky unesli. O to radostnější je pro nás zpráva, že jsou obě zpátky ve vlasti a v pořádku. Mnozí už ani nedoufali, že se kdy vrátí. Jsem moc rád, že to dobře dopadlo, " řekl Kladenskému deníku muž se sousedství.