„Vypadá jako pozůstatek pravěkých dob. Turisté ho mohou zahlédnout na ploše armádního oktagonu na území bývalé obce Hrachoviště. Jedná se o korýše a připomíná trilobita,“ říká z vlastní zkušenosti Šárka Spáčilová z Dobříše, častá návštěvnice chráněné krajinné oblasti.
Listonoh se vyskytuje v periodicky vysychajících tůních, jako jsou například kaluže v kolejích po těžké technice nebo mělké tůně. Dorůstá délky až deseti centimetrů. Dospělci se vyskytují převážně od května do srpna, žijí pouze několik týdnů a umírají. Vajíčka přežívají v suchém blátě. Vyschnutí je dokonce k jejich životnímu cyklu nezbytné. Vajíčka dokážou v bahně přežít až 25 let.
„Jedná se o vzácného, kriticky ohroženého živočicha. Jakákoli manipulace s ním, lovení nebo vyjímání z tůní je zakázána. Vyskytuje se v České republice pouze na několika místech a chráněný je v celé Evropě,“ připomíná zoolog David Fischer z Hornického muzea Příbram.
Zdejší fauně se věnuje od roku 1998 a pořádá o brdské přírodě besedy.
V Brdech už je dnes vyhlášeno asi 20 evropsky významných lokalit. „V potocích je vranka obecná, jeden z nejcitlivějších bioindikátorů životního prostředí vůbec, nejvýznamnější lokalita raka kamenáče a dnes téměř všude zmizelá mihule potoční. Raritní je také zmíněný listonoh letní,“ řekl už dříve Martin Lang, šéf Muzea Středních Brd.
Z rostlin se tu vyskytují velmi vzácný suchopýr, kosatec sibiřský, ostrůvky původních jedlobučin a skalní stepi. V okolí Padrťských rybníků je evropsky unikátní obří rašeliniště. Z geologického pohledu patří mezi několik světových rarit nejstarší popsaná makrofosilie v českém masivu a naleziště trilobitů v jineckých břidlicích.
Přítomnost tanků prospívala nejen rostlinám, ale i živočichům, těžká technika za sebou zanechávala podle přírodovědce Ondřeje Sedláčka z Univerzity Karlovy mozaiku různě velkých tůní. V nich našly místo vhodné k životu ohrožené kuňky žlutobřiché. V Brdech žije také největší dravec v České republice orel mořský a odborníci se domnívají, že by se tu mohl vyskytovat i rys.