VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rok po rozsáhlém požáru lesa: pojišťovna ještě zcela neuhradila škodu

Rakovnicko /FOTOGALERIE/ - Více jak rok uplynulo od rozsáhlého požáru lesa u Nového Dvora 
v katastrálním území Chrášťany na Rakovnicku. Oheň od 3. srpna hasilo na 200 hasičů devět dní. Dva dny z toho zasahoval na místě vrtulník. Podle leteckých snímků oheň poškodil zhruba padesát hektarů plochy.

20.9.2016
SDÍLEJ:

Jiří Lengyel, ředitel Městských lesů RakovníkFoto: Deník/Šárka Hoblíková

Postupně se ale začaly ukazovat další škody. Někde porosty podhořely kořenovým systémem, zasažená místa se tak objevila ještě dále. Zpočátku byly plochy zelené, stromy začaly usychat až později.

Požár znamenal pro vlastníka lesů město Rakovník obrovské škody. Zhruba deset hektarů muselo být předčasně a s vyššími náklady vytěženo. Až do dnešního dne se pojišťovna viníka požáru plně nevyrovnala s vlastníkem lesa. Zatím byly vyplaceny peníze za zničení porostů.

Plnění však neodpovídalo současné situaci, protože znalecký posudek byl vypracován podle letité vyhlášky se sazbami neodpovídajícími nynějším cenám. Na peníze za odstranění požářiště město Rakovník čeká dodnes. Musela být zastavena veškerá mýtní těžba, protože lesníci musí nejprve zalesnit holiny po požáru a ne vytvářet další po mýtní těžbě.

Dva znalecké posudky

Kvůli jasné definici škody si vlastník, tedy město Rakovník a správce majetku Městské lesy nechaly vypracovat dva znalecké posudky. Jeden na zničení lesních porostů podle vyhlášky z roku 1999, kde jsou velmi zastaralé a proto nízké sazby. A druhý za odstranění požářiště.

Další postup vysvětlil Jiří Lengyel, ředitel Městských lesů Rakovník: „Z prvního posudku v říjnu loňského roku plnila pojišťovna viníka požáru, to znamená zemědělské společnosti, 2 miliony 147 tisíc korun. Částka se zjednodušeně řečeno určuje podle toho, jaký by byl užitek z plochy zničených porostů v době těžby. Tržba podle posudku vychází zhruba 220 tisíc z hektaru."

Podle ředitele společnosti je nesmysl těžit porosty pro tak nízkou tržbu z hektaru. Průměrná zásoba mýtních porostů (borovic ve věku 100 až 120 let) je 350 až 400 metrů krychlových 
v hektaru. Průměrná cena dřeva v loni na odvozním místě byla podle ministerstva zemědělství 1180 korun za metr krychlový, to znamená tržbu z hektaru přes 400 tisíc korun.

Po odečtení nákladů vychází tržba stále o 100 tisíc vyšší než podle posudku. „S tím bohužel nemůžeme nic dělat. Vlastník je povinen požadovat škodu po tom, kdo ho poškodil podle této vyhlášky z roku 1999," uvedl Jiří Lengyel.

Odstranění požářiště

K tomu je třeba přičíst podle vyhlášky ještě už zmiňované náklady s odstraněním požářiště. Proto byl vyhotoven v únoru letošního roku ještě druhý posudek. Podle něj vychází škoda včetně daně z přidané hodnoty na 2 miliony 600 tisíc korun. Posudek rovněž obdržela pojišťovna viníka požáru.

„Do dnešního dne stále čekáme na plnění posudku. Pojišťovna si nechala vyhotovit oponentní posudek. Podle poslední zprávy z pojišťovny by náklady na odstranění požářiště hradit neměla. Odstranění požářiště je podle jejího vyjádření vlastně těžba, která by se dělala i za normálních okolností," vysvětloval Lengyel.

„Vyhotovili jsme dopis se zdůvodněním našich požadavků. Nechceme nic jiného, než co uvádí vyhláška z roku 1999. Pro nás jsou to všechno mimořádné náklady, protože kdyby nedošlo k požáru, netěžili bychom tam. Podle pojišťovny bychom měli užitek z těžby, který už plnila, použít na opětovné zalesnění," pokračoval.

Požárem vznikla ohromná holina, na které se obtížně hospodaří. Je tam horko a sucho. Navíc lesníci nikdy neuvažovali o tom, že se tady bude někdy těžit, i když tu rostly zhruba na dva a půl hektarech sto třicetileté borovice. Ale těžba by nikdy nepokryla náklady na opětovné zalesnění. Plocha, kde rostou ostružiny a třtina, by se totiž horko těžko zalesňovala. Čekali by jen, jak porosty budou přirůstat, v případě potřeby by tam udělali jen malou prořezávku.

Podle vyhlášky mají lesníci ještě další možnost žádat do pěti let náhrady na vyžinování a ochranu kultur včetně zpřístupnění lesních porostů a opravu cest. V jednu chvíli muselo totiž vjet na místo hodně těžké lesní techniky, která cesty rozbila.

Štěpka jako ztráta

V této chvíli je ale požářiště odstraněno. Náklady na jeho odstranění znamenaly vyřezání osmiletých vánočních stromků až třicetiletých tyčovin kultur motomanuálně, to je práce dřevorubců s motorovou pilou. Vytěžené dřevo ukládali tak, aby ho mohly vyvést vyvážecí soupravy. Veškerou hmotu nebylo možné použít v papírnách na výrobu papíru, protože v ní nesměl být ani jeden kmen umazaný uhlem. Část vytěžené hmoty se použilo na štěpku. To znamená ztrátu.

Z celkové vytěžené plochy 9,73 hektaru je letos 2,36 hektaru zalesněno meliorační zpevňující dřevinou dubem a dále borovicí. Ta tam rostla už před požárem. Dub v menší míře také. Plochy jsou oplocené proti okusu zvěří. Za padesát let budou mít formu dubového porostu.

Aby se mohl nový les na shořelých plochách vůbec znovu vysázet, museli lesníci použít náročnější a dražší technologie pro přípravu ploch a zalesnění. Po běžné těžbě na hektaru zůstane 350 až 400 silných pařezů. Po mladých vyhořelých porostech zůstalo na hektaru 7 až 9 tisíc pařízků, do kterých se nedá sázet. Celá plocha se tedy musela nadrtit speciálním drtícím strojem na mulčování zbytků pařezů a zbytku porostu. Náklady vycházejí 35 tisíc korun na hektar.

Nadrcená hmota se běžně promíchá do hloubky deset centimetrů se zeminou. Po požáru to bylo se shořelou hrabankou, tím se promíchal substrát bez živin se štěpkou z pařezů. Vznikla mulčovací hmota, do které sadba nových sazenic stromů bez naorání lesnickým pluhem nebyla možná. Rostliny by se dostaly vlastně do vzduchoprázdna. Správce lesů proto volil tento postup ne jako nejlacinější, ale zároveň nejúčinnější technologii zalesnění.

Nejúpornější plevel

Zbývající část plánují lesníci zalesnit příští rok na jaře. Letos se musí nadrcené plochy ošetřit proti plevelům. Objevuje se tu opět nejúpornější plevel, třtina rákosovitá i ostružiny. Na konci února až v březnu se plocha naorá a osází.

„Zalesnění nešlo udělat naráz. Museli jsme chvíli počkat, protože takto velká plocha přitahuje škůdce, například myšici, která okusuje silnější sazenice borovic nebo klikoroha borového. Ten okouše sazenici nad kořenovým krčkem po celém obvodu a ta uschne. Vlhké a teplé počasí během vegetace škůdce jen podpořilo. Proto lesní zákon umožňuje holiny zalesnit do dvou let," uváděl Jiří Lengyel.

Zničené plochy se dotěžily v roce 2015. V roce 2017 by měly být podle zákona zalesněné. K tomu ale lesníci potřebují peníze právě z plnění nákladů od pojišťovny na odstranění požářiště. Náklady, vyčíslené zatím na 1 milion 66 tisíc korun, byly zatím hrazeny z vlastních provozních prostředků společnosti Městské lesy.

Některé peníze šly formou faktury už z peněz za zničení porostu. Ty ale měly sloužit lesnímu majetku. „Užitek z roční mýtní těžby musí pokrýt veškeré náklady na těžební a pěstební činnost i režie společnosti na celém lesním majetku. Kvůli obnově shořelého lesa jsme zastavili veškerou mýtní těžbu. Nemůžeme totiž vytvořit další holiny, protože musíme nejdříve zalesnit plochy po požáru," konstatoval Jiří Lengyel.

Čtěte také: Požár lesa u Olešné způsobil Rakovníku milionové škody

Autor: Šárka Hoblíková

20.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

V Hořovicích vznikne centrum pro osoby bez přístřeší

Ze středočeské záchranné služby se Rejvízu zúčastnily dvě soutěžní posádky z Rakovníka a jedna z Berouna. Dále posádky z Benešova, Mělníka a Vlašimi.
4

Středočeští záchranáři bojovali na Rejvízu

Čechy v úterý zasáhnou tropické teploty, doprovodí je bouřky

V západní polovině Česka budou v úterý tropické teploty i bouřky. V nižších a středních polohách Čech v tento den vystoupají teploty nad 30 stupňů Celsia, odpoledne a večer se pak s příchodem studené fronty mohou ojediněle objevit silné bouřky s krupobitím, nárazovým větrem a přívalovým deštěm, sdělil v pondělí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Kde tráví Češi dovolenou nejraději? V Česku. Když už musejí odjet, chtějí k moři

Šedesát pět procent Čechů se chystá na tuzemskou dovolenou, většinou vlastním vozem. Pokud jedou do zahraničí, preferují odpočinek u moře. Bydlet budou nejčastěji v hotelu či penzionu, stále populárnější jsou ale prázdninové pronájmy. 

Kleštěnice klopýtla v Králově Dvoře

Berounsko - Beroun přijel do Hořovic k utkání okresního nohejbalového přeboru bez Hříbala pouze v šesti hráčích, domácím chyběl Huml. Zatímco úvod utkání vyzněl lépe pro hořovické dvojice, v trojicích už se body dělily. Domácí Šebek, Chaloupecký a Lukavský přehráli Hanušu, Kafku a Kraloviče, za Beroun oplatili stejnou mincí Vydra, Dvořák a Bek, na které nestačili Bartoš, Dendys a Plecitý.

Králův Dvůr B dosáhl na metu sta branek

Berounsko - Sto gólů. Dalším týmem, který dosáhl na tuto metu, je béčko Králova Dvora v okresním přeboru. Úspěšným střelcem stého gólu se stal Jakub Gracias, který ho vstřelil v 90. minutě duelu v Drozdově.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies