Zemědělci čekají na vláhu. Dobrou úrodu by mohly ohrozit i mrazivé dny

Trápí zemědělce letošní zima?

Průběh letošní zimy se zdá být pro zemědělce vcelku příznivý. Zatím nedošlo k poškození kultur mrazem a ani podle stávajícího výhledu počasí to nehrozí. V řadě regionů už byly s ohledem na průběh vegetace zahájeny jarní práce. Porosty obilovin v prozatímním průběhu zimy řádně odnožily a vytvořily silný kořenový systém, obdobně je tomu i u řepek.

Co úrodě naopak neprospěje?

Na druhé straně hrozí přemnožení hlodavců, vyšší výskyt škůdců i chorob, zejména plísní. Na řadě míst se projevuje i nedostatek vody, protože v průběhu zimy nebyly žádné větší srážky.

Budou mít na to vliv i malé výkyvy teplot?

V letošním roce by snad výkyvy teplot neměly být u většiny plodin problémem. Určitě ale může dojít lokálně k poškození například u ovoce, protože si stromy takzvaně neodpočinuly. Začaly vegetovat příliš brzo a v dalších mrazivých dnech u nich došlo k poškození pletiv. Podobně je to také u porostu řepky ozimé, pokud ještě přijdou nějaké mrazivé dny s teplotou pod minus 5° C.

Které odrůdy naopak ve středních Čechách těží z tohoto počasí?

Pokud se ptáte na odrůdovou skladbu, pak stávající průběh počasí upřednostňuje především ranější odrůdy ozimých obilovin a řepky, které si vytvořily silný kořenový systém. Budou tak moci rychle nastartovat vegetaci, a pokud bude alespoň trochu vláhy, mají vytvořen dobrý výnosový potenciál.

Kteří škůdci díky teplu vylézají?

Zatím se nedomnívám, že by docházelo k nějakému extrémnímu výskytu škůdců. Na jedné straně se přece jen vyskytují ranní mrazíky, zamezující většímu výskytu hmyzu a u hlodavců zřejmě došlo také kvůli velkému mokru v loňském roce k podstatnému omezení populace. Samozřejmě ale může být situace lokálně úplně jiná.

Jaké je řešení současné situace?

Protože průběh počasí ovlivnit nemůžeme, musíme mu přizpůsobit ošetřování plodin. Jde zejména o včasné přihnojení založených porostů, důslednou kontrolu výskytu chorob a škůdců. U nově zakládaných porostů minimalizaci zásahů při zpracování půdy tak, aby nedošlo ke ztrátám zásob vody z půdy.

S jakým výnosem mohou zemědělci v Čechách počítat?

Na nějakou predikci výnosů je ještě brzo. V následujících týdnech a měsících se toho může stát ještě mnoho, co může ovlivnit výnosy letošního roku. Zejména mám obavy z nedostatku vláhy. Ale zatím snad lze očekávat u hlavních plodin dobrou úrodu, výnosy lepší než víceletý průměr.

Jsou na tom nejhůře včelaři?

Ani u včelařů jsem se v letošním roce nesetkal s výraznými problémy způsobenými průběhem zimy. Dosavadní teploty ještě nepřekročily dlouhodobě hranici cca 12 stupňů Celsia, kdy by došlo k velkému výletu včel. Zatím jde u nás jen o jedince v nejbližším okolí úlů. Mnohde už došlo k zahájení plodování u včelstev, což by ale při dobrém stavu zásob krmení neměl být problém.

Kterým odrůdám se ve středních Čechách nejvíce daří?

Všude žijí lidé a všude se v potu tváře snaží získat ve svých podmínkách maximum produkce. Nejsem schopen hodnotit odrůdovou skladbu u jednotlivých plodin v rámci celého kraje, chci jen říci, že v rámci Středočeského kraje jsou oblasti s velmi dobrými podmínkami pro pěstování většiny základních polních plodin, tedy obilovin, řepky, cukrovky, máku, brambor a tak dále.

Dalo by se říci, že celá oblast je velmi různorodá?

Není obecně známo, že Středočeský kraj je jedním z největších zemědělských krajů v rámci republiky, v řadě ukazatelů je fakticky největším. Území kraje je velmi různorodé. Od úrodného Polabí s rozsáhlým pěstováním zeleniny a cukrovky, přes produkční oblasti Kolínska, Benešovska, Příbramska s dosud fungující živočišnou výrobou, chmelnice Rakovnicka a Lounska řekněme až po podhorské oblasti podhůří Vysočiny, Brd a tak podobně.

Co si myslíte o tom, že lidé kupují spíše zahraniční výrobky?

Bohužel pro většinu populace je rozhodujícím kritériem cena potravin. A v řadě dovozů zahraničních potravin jde spíš o vývoz přebytků, a to méně kvalitních a za mnohem nižší ceny, než za jaké se prodávají v zemích původu. Dále na stávající situaci má vliv otázka vlastnictví řetězců supermarketů. Je proto chvályhodná snaha nové vlády o navýšení podílu domácí produkce na pultech obchodů.

Jak si dnes stojí česká produkce?

Ač český spotřebitel není až tak úzce orientován na domácí producenty, jako je tomu v Rakousku, Francii nebo Německu, získávají kvalitní české potraviny stále větší odbyt na domácím trhu. Jde především o jejich vysokou kvalitu, o důslednou kontrolu jakosti a zdravotní nezávadnosti, o inovativní schopnosti našich potravinářů, což by mělo zvýšit poptávku po českých potravinách a samozřejmě i o růst koupěschopnosti lidí.

Pomáhají tomu také farmářské trhy?

Farmářské trhy nikdy nebudou v České republice rozhodujícím místem pro nákup potravin. Nejsou jím ani v zemích, kde má tato forma podstatně delší a nepřerušenou tradici. Trhy jsou a možná ještě více budou zdrojem pro pořízení zejména lokálních specialit, jako jsou sýry, uzeniny, pečivo. Dále sezónních potravin, třeba raných brambor, zeleniny a ovoce, a to i v různých cenových úrovních od levnějšího zboží až po vyložené speciality.

Jsou podobné trhy zárukou kvality?

Trochu mne zaráží, když se na farmářských trzích setkávám s nabídkou jižního ovoce nebo mořských ryb pod označením České potraviny. Ale možná větším problémem budou prodejci, kteří své zboží nakoupí v Makru či jinde a pak ho nabízí jako farmářské produkty. Předpokládám, že stávající boom farmářských trhů se může ještě udržet, postupně spíš ale dojde k přesunu zákazníků do kamenných obchodů s tímto sortimentem a se stálou prodejní dobou.

Jak to vypadá letos s dotacemi?

Je pravda, že zejména díky minulému ministru zemědělství se podařilo už v etapě tvorby státního rozpočtu získat zdroje třeba pro financování národních plateb v plné výši, což nebylo v uplynulých letech zvykem, a proto v letošním roce nemuseli zemědělci prostřednictvím svých profesních spolků organizovat žádné protestní akce.

Očekáváte tedy zvýšení?

Optický růst u některých dotací je způsoben i zásahem České národní banky vůči koruně a jiným kurzovým výpočtem, který faktický pokles v eurech ve vyjádření v korunách vyrovnává. Růst nákladů plynoucí ze zvýšení cen vstupů tím způsobený to ale určitě nepokryje.

Jaké náklady se vám zvýší?

Dnes víme, že za hnojiva nebo za prostředky na ochranu rostlin zaplatíme v optimálním případě o 3 5 % více, stejně se zvýší ceny strojů a náhradních dílů. Přímé platby na hektar ale budou o zhruba sto korun na hektar nižší.

Jsou středočeští zemědělci schopni se uživit bez dotací?

Nejsou. Evropské zemědělství je na dotacích závislé, dotace kryjí 15 až 20 procent příjmů zemědělců. Bez nich bychom ztratili konkurenceschopnost i možnost další existence. S pomocí dotací funguje zemědělství snad ve všech vyspělých zemích světa. Dotace přispívají ke zlevnění zemědělských výrobků, a tím k udržení nižších cen potravin. Kryjí i náklady na další nevýrobní funkce zemědělství jako ošetřování krajiny, environmentální opatření a udržení osídlení na venkově. Prostřednictvím poskytování dotací si stát drží v ruce bič, kterým může výrazně ovlivňovat chování zemědělských producentů.