Přestože se předtím prala šest týdnů s chřipkou, nenapadlo lékaře vzít Janě krev. „V podstatě jsem se celou noc modlila, ať není ráno, ať nemusím vstávat z gauče. Každé ráno bylo spojené s křečí do páteře," vzpomíná Jana. Přelomovým okamžikem se pro ni stala dopravní nehoda o Vánocích najela autem na retardér a cítila, jak se jí nárazem láme páteř.

A diagnóza? Tu se Jana dozvěděla na I. interní klinice klinice hematologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Mnohočetný myelom maligní nádorové onemocnění plazmatických buněk. Celý život se najednou obrátil vzhůru nohama. Dvouletá dcera začala chodit do soukromé školky, jorkšír putoval k Janiným rodičům, přítel se musel postarat o celou domácnost a Jana zvažovala, že se vzdá posledního ročníku magisterského studia. „Jediné, co jsem věděla, bylo, že nechci umřít."

Z nemocnice se Jana dostala po dvou měsících ve chvíli, kdy přítel sehnal polohovací postel. Díky podpoře přátel 
z univerzity vysokoškolské studium dodělala. Magistrou se stala Jana 
3. září. Hned druhý den nastoupila na transplantační oddělení 1. Interní kliniky 
- kliniky hematologie a den nato již byla na sále, kde jí lékaři transplantovali kostní dřeň.

Na sto procent už ne

Do bývalého zaměstnání se již Jana nevrátila. Ani nechtěla. Jelikož má třetí stupeň invalidity, na plný úvazek by se vrátit nemohla. „To prostředí bylo přespříliš stresující. A já se obávám, že i kvůli mé snížené imunitě bych byla stejně pořád doma,“ říká Jana, která byla podle svých slov před nemocí hodně akční, se spoustou energie. „A ta mi někdy po nemoci chybí. Byla jsem zvyklá pracovat na sto procent.“ A to již po rakovině nejde.

Díky občanskému sdružení Amelie, které už od roku 2007 pomáhá lidem po onkologickém onemocnění zpátky do zaměstnání, dostala nejen Jana, ale další desítky lidí šanci uplatnit se opět na pracovním trhu 
- v rámci programu Návrat do zaměstnání po onkologické nemoci, který hradí Evropská unie. A konkrétně Jana se od 1. září stane zaměstnankyní Amelie a bude mít na starosti komunikaci vzdělávacích programů ve Středočeském kraji.

„V našem programu Návrat do zaměstnání po onkologické nemoci jsou lidé různých profesí i vzdělání, často s výbornými pracovními kompetencemi a velkou chutí vrátit se do zaměstnání. Po nemoci jim ale zůstanou určitá zdravotní omezení a potřebují žít zdravěji a s menším vypětím sil. To jim hledání práce komplikuje,“ prozradila Pražskému deníku vedoucí projektu Tereza Žílová.

Změna priorit

Proč se lidé nevrací zpátky do svého původního zaměstnání? Podle občanského sdružení Amelie jedna skupina hledá jinou práci, protože ta původní už neodpovídá jejich možnostem nebo změněným životním prioritám, což je případ i Jany Müllerové. 
A druhá skupina by se vrátit chtěla. Většinou si ale přejí zkrácenou pracovní dobu.

A zde lidé, kteří se chtějí po nemoci vrátit, často narážejí na sníženou ochotu zaměstnavatelů zabývat se nestandardními případy a řešit je. Své hraje ale 
i malá solidarita spolupracovníků.

Věděli jste, že…Podle údajů Eurostatu je Česká republika v nabídce zaměstnání na částečný úvazek třetí od konce mezi zeměmi EU. Odpovídá tomu i naladění místního pracovního trhu a znění inzerátů, kde se často zdůrazňuje „nutná odolnost proti stresu" nebo „požadavek nadstandardního výkonu". Podle Denisy Niederlové, pracovní poradkyně neziskové organizace Amelie, se v takové atmosféře uchazečům o zaměstnání u pohovoru těžko přiznává, že mají nějaké zdravotní postižení.

Zdravotní omezení pacientů po onkologické nemoci jsou různá. Někdy skoro žádné, jindy je to větší únava, otékání nebo snížená hybnost paže 
– v případě odoperování uzlin v podpaží po rakovině prsu pak může být problém vydržet psát dlouhé hodiny na počítači.

Jak dlouho musí zaměstnavatel držet pro nemocného člověka místo? Jedná se zhruba o jeden rok, poté nemocný přechází do invalidního důchodu, čímž nárok na pracovní místo zaniká. Léčba rakoviny však mnohdy trvá déle než rok.

Otevřenost je na místě

Lidé, kteří se chtějí vrátit zpátky do zaměstnání, se při výběrových řízeních často bojí přiznat, že mají nějaký zdravotní problém. „Raději mnohdy ani nežádají o invalidní důchod, zdravotní či sociální výhody, protože mají obavy, aby se o jejich nemoci někdo nedozvěděl. Bojí se toho, že je my - zdraví, zařadíme automaticky do škatulky „ti méně schopní“, že je to v soutěži o pracovní místo znevýhodní,“ myslí si Hana Potměšilová z Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání OZP.

Hana Potměšilová ale naopak doporučuje jít cestou otevřenosti. „To je cesta, jak situaci úspěšně čelit a změnit přístup okolí. Najednou třeba daný člověk zjistí, že stejnou nemoc mají i další kolegové či jejich příbuzní. A jeho otevřené přiznání pomůže nejen jemu. Nebude si muset vymýšlet polopravdy, když půjde k lékaři, ale pomůže to i tomu, že pracovní tým prozře. Pochopí, že jejich kolega je na prvním místě spolehlivý člověk s chutí do práce. A teprve na druhém místě někdo se zdravotním postižením.“

Program Amelie - Návrat do zaměstnání po onkologické nemociDo této doby prošlo programem 44 lidí.

Čtyřčlenný tým složený ze sociální pracovnice, psycholožky, pracovní poradkyně a koordinátorky se lidem věnuje intenzivně čtyři měsíce.

Součástí programu je pracovní poradenství, koučování, přednášky o pracovně-právní i sociální problematice, ale také simulované výběrové řízení a nakonec i zprostředkování zaměstnání.

Celkem účastníci absolvují 11 dvou až třídílných seminářů, pracují v týmech a řeší i samostatně úkoly zaměřené na posílení jejich pracovních kompetencí.

Cílem není pomoci jen jim, ale také poukázat na význam systematické psychosociální pomoci pro úspěšný návrat do života po onkologické nemoci.

Program je určen obyvatelům Středočeského kraje, jejichž nemoc ustoupila (jsou tzv. v remisi), pobírají invalidní důchod a mají potíže s nalezením zaměstnání.

Součástí programu jsou i kontakty na zaměstnavatele. Zdravý člověk si buduje sociální sítě, které mu pomáhají. O ty ale člověk po rakovině přichází.

Poslední běh seminářů otevírá Amelie letos v říjnu. Přihlásit se mohou zájemci Amelii již nyní.

Amelie také pořádá 28. srpna veletrh pracovních příležitostní zaměřený na nabídku zaměstnání vstřícnou k lidem po onkologické nemoci. Akce bude zaměřená hlavně na pracovní trh Středočeského kraje a zúčastní se jí mimo jiné patnáct různých zaměstnavatelů, firem i neziskových organizací.

Rakovina v číslechMezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při OSN vydala u příležitosti Světového dne boje proti rakovině zprávu, podle které je toto onemocnění nejčastější příčinou úmrtí. V roce 2012 na onkologické onemocnění zemřelo na celém světě odhadem 8,2 milionů lidí.

Za čtyři roky se výskyt rakoviny zvýšil o jedenáct procent a v roce 2012 dosáhl 14,1 milionu případů.

Podle současných předpovědí bude za dvacet let o 75 procent onkologicky nemocných více než v současnosti.

V České republice je více než 400 tisíc lidí, kteří prodělali nebo mají onkologické onemocnění. Předpokládá se ale, že do roku 2030 vzroste jejich počet třicetkrát.

Ročně přibude více než 75 tisíc nových onkologických pacientů.

Nejčastější onkologická onemocnění jsou u žen nádory prsu, tlustého střeva a rekta a děložního hrda. U mužů nádor prostaty, tlustého střeva a rekta a nádor plic.

Čtěte také: Všechno, co se týká rakoviny, pomůže řešit Amelie