Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu seškrtala výdaje na výstavbu středoevropského protiraketového obranného systému USA. Zhruba o polovinu snížené výdaje se mají týkat plánované základny v Polsku. Otázkou zůstává, zda má potom radar v Česku smysl bez raket v Polsku. Naše vládní politiky to nechává v klidu a vládní koordinátor pro americkou radarovou základnu v Brdech Tomáš Klvaňa plánuje další schůzky se starosty podbrdských obcí a diskuze s jejich obyvateli.

Naposledy navštívil koordinátor obec Míšov, poblíž které by mohla základna stát. Před veřejnou diskuzí měl schůzku se starostou Míšova Pavlem Hrubým a dalšími starosty, které si Hrubý k jednání přizval. Starostka Lázu Jitka Říhová uvedla, že jednání nic konkrétního nepřinesla. „Neznáme bezpečnost, způsob výstavby, nikdo nespecifikuje velikost ochranných zón kolem základny,“ uvedla Říhová k setkání v Míšově s tím, že kolem radaru, ačkoliv je známo místo, kde by mohl stát, zůstavá stále mnoho nezodpovězených otázek.

Koordinátor hodlá v jednáních pokračovat a od září má začít informační kampaň, která by měla přijít na zhruba 15 milionů korun. Klvaňa slibuje navštívit další obce a první návštěva se uskuteční v Plzni. V brzké době má mít vláda zasedání v Mirošově na Rokycansku, kam budou přizváni starostové obcí. Podle některých starostů podobná jednání stejně nic nového nepřinesou. „Domnívám se, že obce kromě Míšova, Trokavce, a osady Teslíny, která patří pod Věšín, začínají být mimo hru,“ říká Pavel Hutr, starosta Věšína. To potvrdil i starosta Rožmitálu Josef Vondrášek: „Přestali s námi komunikovat, jako kdyby se nás to netýkalo. Ale kóta Břízkovec není přeci tak daleko od Rožmitálu a dalších vesnic v okolí našeho města,“ řekl k tomu Vondrášek.

Starostové vytýkají Klvaňovi, že jim stejně opakuje lži, které už dávno slyšeli. Starosta Trokavce Jan Neoral dokonce tvrdí, že se koordinátor dopouští protizákonného jednání. „Tvrdím oficiálně jako starosta, že Klvaňa porušuje zákon nabídkami či skrytými úvahami starostům o tom, že by se dalo jednat o dotacích, pokud vystaví požadavky a nebudou protestovat proti radaru. Sám tisku uvedl, že jeho úkolem je starosty přesvědčit o výhodnosti radaru,“ sdělil Neoral. Ten Klvaňovi dále vyčítá, že vystupuje jako soukromá osoba a nabízí peníze do infrastruktury obcí, když přesvědčí starostu, aby byl pro základnu.

Na otázku proč podle některých starostů vystupuje koordinátor údajně jako soukromá osoba a slibuje zajištění peněz na infrastrukturu, odpověděl Deníku Klvaňa: „Nic takové nedělám, neslibuji, nenabízím a nevyjednávám. Na první, seznamovací cestě do regionu jsem se v rozhovorech s některými starosty snažil zjišťovat, o čem s českými politiky doposud hovořili. To, o čem se zmiňujete, jsou dezinterpretace lidí, kteří se takových jednání buď neúčastnili, nebo z různých důvodů informují nepřesně.“

Podle Neorala popírá koordinátor to, co řekl ve Štítově. „Nejde o to, jakými slovy, a zda učinil konkrétní nabídku na to či ono. Je faktem, že se ptá na jejich eventuální požadavky na infrastrukturu a vystupuje tak, že je jasné, že za „porozumění“ pro radar by se dalo o dotacích uvažovat. Takové jednání soukromé osoby, jak ve Štítově uvedl, a žádal vyloučit veřejnost a novináře, je nepřípustné,“ míní Neoral.

Otázky a odpovědi vládního koordinátora Tomáše Klvani

Připravil Karel Hutr

1. Slyšel jsem, že iniciativy, které jsou proti radaru, požadují na svoji kampaň také peníze, podobně jako je má k dispozici vláda. Proč vláda odčerpává peníze na něco, co si podle průzkumů veřejného míněnívětšina národa nepřeje. Prý s Vámi o tomto hodlají signatáři jednat. Co jim na to odpovíte?

Předseda vlády mě pověřil, abych veřejnosti a politikům vysvětloval její pozici k případné české účasti na protiraketové ochraně evropského kontinentu předával o této obraně občanům informace. Vláda na tuto činnost vyčlenila prostředky, které jsou o řád nižší než předchozí vlády používaly na svoji informační činnost ohledně vstupu do EU či vysvětlování aspektů evropské ústavní smlouvy. Můj úřad nedisponuje prostředky pro občanské skupiny, protože neorganizuje žádnou celospolečenskou diskusi či kampaň, pouze různými způsoby vysvětluje pozici vlády.

2. Proč podle některých starostů, kteří to tvrdí, vystupujete údajně jako soukromá osoba a slibujete zajištění peněz na infrastrukturu a chcete seznam toho, co jim v obcích chybí. Kdo jim ty peníze dá za to, že změní názor na radar?

Nic takové nedělám, neslibuji, nenabízím a nevyjednávám. Na první, seznamovací cestě do regionu jsem se v rozhovorech s některými starosty snažil zjišťovat, o čem s českými politiky doposud hovořili. To, o čem se zmiňujete, jsou dezinterpretace lidí, kteří se takových jednání buď neúčastnili, nebo z různých důvodů informují nepřesně.

3. Proč se dělají veřejné diskuze v místnostech, kam se vejde „pár“ lidí – viz Míšov (pozn. redakce: besedy vMíšově se nakonec zúčastnilo vmístnosti asi 70 lidí). Proč se předtím jedná se starosty s vyloučením médií. Budou podobné besedy jednotlivě vdalších obcích a jaký mají smysl? V rámci jaké pracovní smlouvy děláte kampaň a jezdíte mezi obyvatele obcí a diskutujete se starosty?

Do Míšova mne pozval pan starosta Hrubý. On vybírá sál, já na to žádný vliv ani názor nemám. Chtěl jsem jen, aby by pozváni jen místní občané a média, aby se zamezilo dovozu aktivistů, kteří mají tendenci na těchto setkáních vyrušovat a zneužívat je pro vlastní publicitu. Ohledně mého setkání se starosty - na žádném takovém setkání nikdy nejsou přítomna média. Protože to nebylo žádné jednání (nepřijel jsem s žádnými návrhy, přijel jsem se pouze seznámit), neoznamoval jsem je novinářům. Přesto se do Spáleného Poříčí dostavila TV Nova, které jsem po schůzce poskytl rozhovor.

4. Nikdo zatím nespecifikoval velikost ploch, které základna ve skutečnosti zabere. Říkalo se 2 až 4 procenta území z VÚ Brdy. Ten má 260 km čtverečních a dvě nebo čtyři procenta je obrovský rozdíl. Upřesnění rozlohy se svádělo na to, že se zveřejní, až bude známo konkrétní místo s ohledem na terén a další důležité detaily. Ale to už přeci je. Kolik místa tedy všechna ochranná pásma zaberou a kolik samotná stavba či základna?

O všem se teprve povedou jednání. Půjde o několik málo km2.

5. Říkalo se, že bude existovat tým nezávislých expertů, kteří budou posuzovat vliv záření a výkonu radaru na zdraví lidí, eventuálně na životní prostředí. Už je tým sestaven a kdy budou oznámeny jeho výsledky?

Ještě ne. Budeme o tom veřejnost včas informovat.

6. Proč vláda tvrdí, že se neřeší samotná ochrana radaru, když velvyslanec Graber potvrdil, že radar bude hlídat zřejmě systém PAC-3? Nabízí se otázka, proč jsou zkoumány další lokality – snad pro rampy s raketami a druhý radar hlídající XBR? Přeci nebude tak drahé a důležité strategické zařízení hlídat voják se samopalem, když se dá z kteréhokoliv kopce zaútočit k tomu patřičnou konvenční zbraní. Navíc Poláci, kteří chtějí patrioty, si je nakonec budou splácet sami formou leasingu. USA jim to údajně nechce zaplatit. Nebude to u nás podobné? Nebo snad dokáže naše letectvo potažmo armáda dostatečně ochránit radar před dejme tomu teroristickým útokem, přičemž základna nemá být naše. Proč by to asi dělala?

Toto není otázka, ale váš komentář obsahující několik nepravdivých tvrzení. Nejednáme o PAC-3, ale o jednom radaru XB. O vámi interpretovaném výroku velvyslance USA nic nevím, nikdy jsem ho neslyšel a nebudu ho komentovat.

7. Skutečně trváte vy nebo vláda na tom, že místo s radarem bude nejbezpečnějším v republice?

Vždy a všude říkám, že tento výrok používám s jistou nadsázkou. Ale trvám na tom, že stejně jako všechny americké základny a podobné instalace ve světě, i tato by byla velmi důkladně chráněna.