Hned osm mužů totiž přišlo darovat krev po osmdesáté a jeden dokonce po sto dvacáté. Právem mu tak kromě dárku a květiny náleží také zlatý kříž druhé třídy, který mu předá Český červený kříž na celostátním shromáždění. Lékaři a sestry transfuzní stanice věří, že se jubilejní dárci stanou příkladem pro ty, kdo s dárcovstvím ještě váhají.

„Byli jsme celkem překvapení, protože devět jubilejních dárců v jednom měsíci, je skutečná rarita. Ti, kteří přišli darovat po osmdesáté, obdrží zlatý kříž třetí třídy a dárce, který nás navštívil po sto dvacáté, dostane zlatý kříž druhé třídy. Všichni si ocenění rozhodně zaslouží, protože bezplatně chodí darovat krev dlouhá léta a jsou vzorem pro všechny," komentovala zářijové návštěvy transfuzní stanice vrchní sestra Jana Šrámková.

Po osmdesáté přišli v září darovat krev Michal Jirava, Václav Teplý, Miroslav Bareš, Bohuslav Kalina, Václav Rosenbaum, Jiří Jiránek, Petr Hůla a prozatím posledním byl Václav Franc ze Zdic, který zavzpomínal na své dárcovské začátky. „V roce 1984 jsem nastoupil k pohraniční stráži a tenkrát jsem daroval krev vůbec poprvé, a to v Klatovech. Od té doby chodím pravidelně a v Hořovicích jsem tím pádem zažil ještě starou transfuzní stanici, která se s tou dnešní nedá srovnat. Personál se ale příliš nezměnil, za což jsem rád. Skoro všechny zdravotní sestřičky znám osobně a musím říct, že jsou velmi laskavé," popisoval hořovickou transfuzní stanici Václav Franc, který v mládí prodělal komplikovanou operaci slepého střeva a sám tak dostal transfuzi.

„Od té doby jsem měl jasno a chtěl jsem se stát pravidelným dárcem krve. Za dobu, co sem chodím, jsem také řadu lidí přivedl, protože si myslím, že by to pro každého měla být samozřejmost. Pokud je člověk zdravý, tak by měl alespoň jednou za život darovat krev," vzkazoval potencionálním dárcům Václav Franc.

Neuvěřitelných sto dvacet odběrů krve má od září na svém kontě Václav Štěrba, který pochází z Chyňavy. Celý život zůstal věrný transfuzní stanici hořovické nemocnice, kterou hodlá navštěvovat i nadále.

„Pokud mi to zdraví dovolí, tak bych chtěl ještě pár let chodit darovat. Rodina mě podporuje a dodnes sem dochází i moji kolegové z práce. Dárcovství vnímám jako správnou věc. Výrazněji jsem si to uvědomil, když byla moje dcera v nemocnici a sama dostala transfuzi. Přijde mi to tedy přirozené a navíc mám přehled o svém zdravotním stavu," vysvětloval Václav Štěrba, který je skutečnou ozdobou hořovické transfuzní stanice.

Text: Lucie Zemanová