Jaromíra Beerova z Chyňavy se sbírání informací o událostech roku 1945 zabývá už několik let.

„Za tu dobu jsem navštívila řadu chyňavských občanů, kteří byli přímými svědky těchto pro Chyňavu dramatických chvil. Další informace jsem čerpala ve Státním okresním archivu v Berouně," uvedla ke své letité práci Jaromíra Beerová.
V lesích v Chyňavě a jejím okolí se na jaře roku 1945 schovávali uprchlíci, v některých případech se jednalo i o ruské zajatce. Obyvatelé Chyňavy je podporovali a v lese jim nechávali potraviny. Někteří z uprchlíků se odvážili v noci i do vsi a dožadovali se jídla.

„Lidé měli velký strach z Němců, ale přesto uprchlíkům jídlo dali. V březnu 1945 se v Chyňavě zakládala odbojová skupina ve složení František Vaňkát a Josef Boroš. Oba přišli ze Slovenska a byli ubytováni u Dezortů. Ve skupině dále byli ruští uprchlíci a chyňavští občané. Později byli uprchlíci ubytování ve stodole u Babyků, u Jonášů, u Kamila Striala a také u Jonášů v Libečově. Je překvapující, že se o uprchlících tenkrát veřejně mluvilo, ale k Němcům se nic nedoneslo," uvedla ke statečnosti místních obyvatel Jarmila Beerová.

Tři uprchlíci se schovávali také v lokalitě u Třech Frantů a tatínek Jaroslava Lepiče jim tajně vozil chléb a mléko.
V obci byla i další organizace odbojové skupiny, která byla napojena na Londýnské vedení. Ve vedení byl Václav Jonáš, František Prošek a Antonín Klička.

Události jara roku 1945 byli v Chyňavě velmi rušné. Po 20. dubnu přišli do obce Vlasovci a zůstali zde dva dny. Pak odešli směrem na Prahu. Při jejich odchodu podle údajů Státního okresního archivu v Berouně od Chyňavy nalétávaly západní letouny a odstřelovali berounské i hýskovské nádraží. Střílely po koloně Vlasovců, kteří před nimi rozložili na polích u Libečova vlajku. Pak je letadla nechala v klidu odejít.

Pamětnice Jaroslava Jonášová k příchodu Vlasovců udává: „Vlasovci přišli do Chyňavy 27. dubna 1945. Byli rozděleni po vesnici a ubytování například u Martínků, Kšírů a Hofmanů."