Na v úterý začínajícím summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu Ukrajina nevstoupí do NATO. Protože se to ani nedá. Prostě válka proti ruskému agresorovi je stále v horké fázi a velká část ukrajinského území je v rukou ruských okupantů. Pokud nechce NATO teď válčit s Ruskem, a většina členů Aliance je proti, nedá se nyní z Ukrajiny udělat členská země.

Je proto už jen záležitostí diplomatů, kam až ve slovní vstřícnosti k Ukrajině NATO zajde, jak silný bude příslib členství Kyjeva. A na čem se ve složitém soustrojí 31 zemí, tedy o několik víc, než má i Evropská unie, Aliance nakonec shodne. A jak na to zareaguje Ukrajina, zda nakonec dorazí do Vilniusu prezident Volodymyr Zelenskyj.

Bude to hodně o symbolech, detailech, odstínech slov a formulací. Nakonec bude do značné míry záležet na tom, jak to bude chtít kdo interpretovat. Ale nic zcela jednoznačného nad rámec toho, že Ukrajina po konci války dostane pozvánku do NATO, se čekat od summitu nedá, protože víc prostě nejde.

Luboš Palata
Kyjev může vstoupit do NATO i bez míru s Ruskem

Ve zprávách o do jisté míry nevelkých posunech ve snahách Ukrajiny o členství by neměly zaniknout informace o mnohem větším a ve své podstatě i důležitějším posunu ve strategii NATO. Aliance, poučená průběhem války na Ukrajině, totiž ve Vilniusu zcela zásadně změní svoji dosavadní strategii pro případ útoku na členské země. Až dosud se, zjednodušeně řečeno, počítalo s tím, že po případném útoku alianční síly na chvíli ustoupí. A pak se prostory obsazené dočasně protivníkem dobudou zpět.

Jenže po tom, čeho jsme svědky na územích Ukrajiny, která se Rusům dostala dočasně do rukou, byl zvolen jiný postup. Hájit každý centimetr území NATO od samého počátku a Rusy nikam nepustit. Ani do Pobaltí, do Rumunska či Polska. Je to náročnější, dražší, znamená to mít k okamžitému nasazení sto tisíc vojáků NATO a v pohotovosti tři sta tisíc. Každý bude vědět, co bude bránit kromě svého území. My Češi třeba Slovensko a Pobaltí.

Tato změna bude tím zcela zásadním, co se ve Vilniusu stane.