Po řadu let to jsou dopravní nehody s účastí motocyklisty a od letoška také covid-19. V obou tématech se utkávají dvě nesmiřitelné skupiny. A je pozoruhodné, že v obou případech jedna ze skupin si je zcela jista, kdo za „to“ může, častěji než data používá obrat „ví se“, případně „to vždycky“, je podstatně nenávistnější, demagogičtější a užívá hrubší a zkratkovitější jazyk. No nic, mrkněte se na ta témata sami…

Autor je profesor mikrobiologie a děkan 1. lékařské fakulty UK.

No a ty roušky. Nějak se pro část naší populace staly politikem. A státní správa svými piruetami v plánech „jak je (ne)nosit“ nepomáhá ani věci samé a po pravdě ani sama sobě, své věrohodnosti.

Aby opatření měla smysl, musí být odborně podložená. Že roušky, sociální distancování a hygiena fungují, je nejen logické, ale i prokázané, proto se v celém světě postiženém pandemií užívají. Je dobré mrknout dále než na špičku svého nosu a místo fabulací propojujících používání roušek s útlakem svobody projevu se podívat, jaká opatření jsou v zemích, o jejichž demokratičnosti nepochybujeme. Většinou jsou ta pravidla všude dost podobná, mění se s vývojem a také očekáváním počtu nemocných, všade dost lidí štvou a my zatím patříme spíše k těm hodně „rozvolněným“.

Aby pravidla byla přijatelná, musí ale být srozumitelná, dodržovatelná a věrohodně vysvětlená. To se nám fakt nedaří. Informační kampaň, postavená na odborné argumentaci, je závazkem státní správy. Bylo by prima, kdyby nebyla politickým kolbištěm zohledňujícím pouze volební preference ani umanutá „anti-něco“ předpojatost. Jasně, to už bych chtěl moc…

A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu nazory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.

A aby pravidla byla i přijata, záleží na nás všech. Na většinové společenské shodě a případně i respektu a ohleduplnosti vůči okolí. A to jsme už zase v těch diskusích na netu.

Určitě všichni fandíme zdravému rozumu (ačkoli i toto sousloví se už někdy stává obětí slovníku politické korektnosti). Jenže tak, jako každý pacient může mít jiné projevy Covidu, tak i každý považujeme za projev zdravého rozumu něco jiného. Můžeme tedy ignorovat fakta daty podložená a dovolávat se spekulací, které oporu v datech nemají. Anebo rovnou někomu napsat, že je blb, protože si myslí něco jiného, a že já si roušku nenasadím a nenechám se strašit, protože covid neexistuje, neboť přece neznám nikoho, kdo by ho měl.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.