Kliknutím zvětšíteDen před volbami se to zdá být pravděpodobností hraničící skoro s jistotou: Viktor Orbán a jeho Fidesz v neděli zřejmě už počtvrté za sebou vyhrají maďarské parlamentní volby a udrží se u moci.
Fidesz podle všeho neporazí opoziční velkokoalice, v níž se sjednotily síly od levice po velmi vyhrocenou pravici. Většina volebních průzkumů ukazuje, že Fidesz má před sjednocenou opozicí náskok několika procent hlasů. A to může v dnes už z větší části většinovém systému stačit.
Zvláště když Fidesz využil své jasné většiny v parlamentu a překreslil mapu volebních obvodů. Tak, že jeden hlas v opozičně naladěné Budapešti váží v přepočtu na mandáty ve sněmovně méně než hlasy z fideszáckého venkova. Fideszu samozřejmě pomáhají vládě nakloněná média, jež majív dnešní maďarské realitě naprostou převahu před nezávislými či dokonce opozičními pohledy.
Ne že by v Maďarsku panovala mediální totalita dnešního putinovského střihu. Ale je to takový model „Rusko 2015“. V tehdejší ruské realitě bylo ještě relativně dost nezávislých novinářských hlasů, takže kdo hledal, našel. Ale hlavní média už byla plněv rukou státu nebo na Kreml napojených oligarchů a propagandistická média měla jasnou dominanci. Jako dnes v Maďarsku.
Ani tyto faktory však úplně nevysvětlují, proč se kolem poloviny Maďarů chystá Orbána znovu volit. Stále je hlavním důvodem Orbánův úspěch před dvanácti lety, kdy předlužené Maďarsko ušetřil osudu Řecka. Maďary nepostihl zásadní pád životní úrovně, pokles důchodů, „řecká“ nezaměstnanost. Forint se sice o dost znehodnotil, ale vláda zachránila střechu nad hlavou těm, kteří měli hypotéky v eurech a švýcarských francích. Peníze z evropských fondů dokázal kabinet využít na investice do infrastruktury, dostavěl síť dálnic, zlepšil život na venkově, přidal peníze rodinám s dětmi.
A postavením plotů a předáním uprchlíků Německu „vyřešil“ Orbán před šesti lety i migrační krizi, kvůli níž zemi reálně hrozilo hospodářské zhroucení. Plné ovládnutí státu, a to včetně policie a justice, zajistilo Orbánovi a jeho okolí krytí před skandály spojenými s korupcía nepotismem. Cíleným přerozdělováním různých sociálních programů a dávek dokázal Orbán udržovat přízeň voličů, venkovanů, rodin s více dětmi či penzistů.
Přesto se ještě v lednu zdálo, že sjednocená opozice by mohla dokázat Orbána porazit a po dvanácti letech ukončit jeho vládu. Konzervativní vůdce opoziční koalice Péter Márki-Zay dokázal dostat opoziční koalici v průzkumech několik procent před Orbána. Evropská unie nevyplatila Budapešti miliardy z pocovidového Fondu obnovy. Zdálo se, že na vztahu Maďarska a EU a na boji za demokracii a proti korupci se volby nakonec zlomí ve prospěch opozice.
Ochránce před válkou
Jenže pak přišla Putinova válka. Nejdříve se zdálo, že Orbána, nejbližšího spojence Kremlu v Evropě, musí ruská agrese ve volbách potopit. Ovšem stal se opak.
Orbánovi, který na jedné straně podpořil sankce EU proti Rusku, na druhé straně slíbil Maďarům udržet zemi neutrální a mimo dopady války, popularita stoupla. Všechna ostatní opoziční témata byla válkou zatlačena. Orbán s pomocí služebných státních médií dokázal z opozice udělat „válečné štváče“. Země přijala tři sta tisíc uprchlíků z Ukrajiny, pravý opak postupu před šesti lety.
Ale to nebylo téma, kde by prozápadní opozice mohla na Orbána zaútočit. Stejně jako na to, že se Orbán kvůli Rusku rozhádal se svými národně konzervativními polskými spojenci.
Den před volbami se tak zdá, že Vladimir Putin svého nejvěrnějšího spojence v Evropě udržel, možná nevědomky, u moci. Ale třeba se průzkumy mýlí. I to se někdy stává. Moudřejší budeme po nedělní noci.
17
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
