První automobil z Mladé Boleslavi byl Laurin & Klement Voiturette A z roku 1905. Pod jeho mosazným chladičem na přídi se nacházela klika, kterou se motor roztočil ručně. Mimochodem v Německu se takové klice říkalo Kurbel, proto se v Česku v minulosti vžil termín „kurblování“.

To bylo ještě v době, kdy měla auta v interiéru páčky na nastavení předstihu a ruční plyn, a kdy se ručně otevíral také kohout palivové nádrže. Startování byla tedy komplikovaná procedura, na hony vzdálená pozdějšímu otočení klíče ve spínačce. Nemluvě o tom, že absolutně chyběly bezpečnostní pojistky, které dnes považujeme za samozřejmost. Klikou šlo klidně zatočit i tehdy, když byla zařazená rychlost, takže když motor dobře chytnul „na první“, mohlo se auto klidně rozjet.

Ke kompletní historii startování automobilů udělala Škoda také krátké video. Našinci budou možná překvapeni, že pan Velebný z dílny pro restaurování aut Škoda, mluví anglicky, ale video je pochopitelně určeno pro celý svět. V nastavení videa lze nicméně zapnout české titulky.

| Video: Youtube

Na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století se pak v autech začaly objevovat elektrické startéry – často sloupkové, „přiklápěné“ k věnci setrvačníku, případně s mechanicky vysouvaným pastorkem. Klíček ve spínací skřínce sloužil stále jen na zapnutí zapalování a samotné sepnutí startéru spolu s přiložením pastorku se provádělo mechanickým prvkem. To mohl být nožní spínač jako u předválečného Rapidu nebo Tudoru, případně ruční táhlo, jako u Spartaku. Superb 3000 OHV má potom startovací tlačítko.

U Škodovky představoval skutečný milník model 1000 MB v šedesátých letech. Vůz revoluční v mnoha ohledech (třeba využitím tlakového lití při výrobě motoru), už dostal spínací skřínku na sloupku volantu – tedy na místo, kde ji má mnoho motoristů zažitou nejlépe – a startování pouhým pootočením klíčku do další polohy. U „embéčka“ se také poprvé krátce objevil automatický sytič, i když jeho masové rozšíření přišlo až v osmdesátých letech s Favoritem.

Škoda připomíná také vývoj samotného klíčku. Od jednoduchého „Bošáku“, obyčejného univerzálního klíče, který šel nahradit šroubovákem nebo hřebíkem, přes klasické jednostranné a oboustranné klíče, až po klíč s vestavěným imobilizérem, který se poprvé objevil u Felicie. Od roku 1999 pak už první Fabii doprovázel sklopný „vyhazovací“ klíč.

Rok 2010 přinesl další inovaci a ohromné zjednodušení – bezklíčový systém, kdy pro odemčení i nastartování auta stačí mít příslušný klíč v kapse. Řidič musí jen vyšlápnout spojku nebo sešlápnout brzdu (podle typu převodovky), a stisknout tlačítko. To je u Škody na místě původní spínačky na sloupku volantu, ale může být i kdekoliv jinde.

A kam půjde startování dál? U moderních elektromobilů, u nichž termín „startování“ používáme spíše ze zvyku, a přesnější by bylo „zapínání“, můžeme postupně potřebu startovacího prvku zcela eliminovat. Některé automobilky, Škodu nevyjímaje, už přešly k systému, kdy se auto uvede do provozu pouhým sešlápnutím brzdy a přepnutím voliče jízdních režimů do polohy „drive“. Žádné startovací tlačítko, natož potom klíček, už nejsou potřeba.