Podzemní letecká továrna Rabštejn? Jedna z tuzemských připomínek hrůzné nacistické mašinérie, která má na svědomí miliony nevinných životů. K tomu, aby dramatická léta nebyla nikdy zapomenuta, přispívá i zajímavá expozice.

Nachází se v místě, kde se vyráběly části zbraní a v nelidských podmínkách tu pracovali i umírali vězni z celé řady států.

Kde se Rabštejn nachází

Podzemní letecká továrna Rabštejn se nachází nedaleko České Kamenice na Děčínsku v Ústeckém kraji, tedy blízko německých hranic. Z Prahy je vzdálená asi 100 kilometrů a cesta sem trvá asi hodinu a půl.

Železná hůrka je v krajině poměrně nenápadná
Nejmladší česká sopka: Dlouho k ní byl zákaz vstupu, objevil ji slavný cizinec

Samotný název Rabštejn má svůj původ v tom, že v místě se nachází skalní útvar připomínající havrana. Místní němečtí obyvatelé ho tak nazývali Rabe.

Co se v Rabštejnském údolí dělo do války

Místo se zamlouvalo průmyslníkovi Franzi Preidlovi ze sousední České Kamenice, který se v Rabštejnském údolí rozhodl zpracovávat bavlnu. Mezi lety 1860 až 1867 zde nechal postavit hned tři provozy.

„Zdejší technologie zpracovávání bavlny byla v té době na vysoké úrovni a rabštejnské přádelny přijížděli obdivovat odborníci až z Vídně. Zákazníky měla továrna i z Indie, Argentiny a Egypta. Největšího rozmachu dosáhly textilky kolem roku 1910, kdy zaměstnávaly kolem tisíce lidí,“ připomněl místní web Podzemí Rabštejn.

Pohled do podzemní továrny Rabštejn:

Zdroj: Youtube

Po první světové válce bavlnářská výroba začala postupně upadat, až se tu koncem 30. let přestalo pracovat úplně. Jako hlavní důvod se uvádí hospodářská krize. Za několik let se ukázalo, že to nebyl rozhodně ten nejhorší okamžik, který místo postihl.

Kolik vězňů v Rabštejně trpělo

Píše se rok 1942, druhá světová válka je v plném proudu a někdejší centrum mírumilovné výroby si vyhlédla německá zbrojařská firma Weserflugzeugbau Bremen (WFG). Místo bylo pro válečnou produkci v podobě výroby součástí pro letadla Junkers a vrtulníků FA-223 výborné, protože nejcitlivější části bylo možné efektivně ochránit před případným bombardováním.

Tunely v podzemní továrně Rabštejn:

„Do konce války zde bylo postaveno jedenáct montážních hal, ve kterých postupně muselo pracovat šest tisíc lidí osmnácti národností světa. Pro tyto totálně nasazené dělníky bylo zřízeno v okolí 34 pracovních táborů a dva zajatecké tábory pro ruské a anglické zajaté piloty,“ uvedl web Podzemí Rabštejn.

Celý areál byl obehnán vysokým plotem a hlídán ze strážních věží.

Za co museli vězni pracovat 12 hodin denně

Práci v podzemní továrně si nejde nijak idealizovat. Bylo to peklo na zemi.

„Rabštejn sice nebyl primárně vyhlazovacím táborem, ale i přesto zde byly nedůstojné podmínky pro lidský život. Dělníci pracovali dvanáct hodin denně v chladných tunelech ve skále. Trpěli nedostatkem jídla, infekčními nemocemi, otřesnými hygienickými podmínkami a hrubým zacházením. To vše vedlo k smrti mnoha vězňů,“ uvedl web Region České Švýcarsko.

Bez střechy zůstala hlavní loď kláštera po požáru, který zde vypukl před 300 lety
Klášter Rosa coeli: Kousek od Brna prý jeptišky vedly život plný neřestí

Podobně životní podmínky popsal i specializovaný badatelský web Moskyt. Ten mimo jiné zjistil, že …

  • Život vězňů zde z pohledu nacistů neměl téměř žádnou cenu.
  • V chladu a vlhku podzemí se během dvanáctihodinové pracovní doby pohybovali v tenkých vězeňských šatech a jednoduchých dřevácích.
  • Na jedné posteli se na směny střídali dva lidé.
  • Dostávali denně 300 gramů chleba, polévku s kouskem krmné řepy a jednou týdně tři dekagramy koňského salámu.

Z expozice a dochovaných artefaktů:

Moskyt ve svém popisu podzemní továrny Rabštejn doplnil, že se zajatým vězňům podařilo dílo pozoruhodného rozsahu.

„Během několika málo měsíců stačili mimo jiné vyhloubit celkem pět a půl kilometru chodeb a výrobních hal o rozloze 17 500 metrů čtverečních. Podzemí se dokonce mělo rozrůst do plánovaných 82 500 metrů čtverečních, ale k tomu však již naštěstí nikdy nedošlo,“ uvedl badatelský web Moskyt.


Nahrává se anketa ...

Podle České televize se provoz zastavil až tři dny před koncem války. „Budování podzemních hal si vyžádalo několik desítek životů vězňů z mnoha zemí světa,“ připomenula.

S koncem druhé světové války utrpení pokračovalo

Jak již připomněl Deník, s koncem druhé světové války v Rabštejně lidské utrpení neskončilo.

„Místo válečných zajatců a vězňů z koncentračního tábora zaujali sudetští Němci. Na začátku března 1946 jich zde bylo vězněno více než tisíc, z nichž se velká řada provinila jen svou národností. Mezi uvězněnými byli učitelé nebo evangeličtí pastoři. Stejně jako za dob nacistické okupace, i po válce byli vězni především zdrojem levné pracovní síly,“ popsal Deník.

Od 18. dubna 1964 je přehrada i s elektrárnou zapsána jako nemovitá kulturní památka, od 1. července 2010 je národní kulturní památkou
Nejkrásnější česká přehrada? Má dechberoucí atmosféru a dramatický důvod vzniku

Později zde armáda vybudovala ženijní sklad. „V Rabštejně zůstal až do devadesátých let. V části podzemí byly později umístěné cisterny na pohonné hmoty. Pro veřejnost se podzemní prostory bývalé nacistické továrny otevřely alespoň z části až po dlouhých šedesáti letech v roce 2003,“ doplnil Deník.

Co je k vidění v Rabštejně

Areál nyní spravuje Spolek Rabštejn, který v podzemních prostorách připravil zajímavou expozici včetně popisu dění v továrně, dochovaných artefaktů i fotografií. Dochovaly se i zbytky několika baráků a několik strážnic. Na webových stránkách Podzemí Rabštejn jsou vypsány a aktualizovány termíny, kdy sem mohou dorazit zájemci o komentovanou prohlídku.

Podle Deníku českokamenická radnice chystá revitalizaci celého údolí. Modernizovat chce také památník a spolupracovat s muzeem koncentračního tábora ve Flossenbürgu. Právě Rabštejn byl jeho pobočkou.

„Na místě tábora bude informační centrum, kde se bude možné seznámit s historií údolí,“ řekl Deníku starosta České Kamenice Jan Papajanovský.