Pokud chce příznivec věcí mezi nebem a zemí zažít něco mimořádného, pak by měl směřovat své kroky na zámek Lemberk v Podještědí. Krásnou památku prý totiž okupují tajemné síly.

Jak vypadá zámek Lemberk a jeho okolí:

Zdroj: Youtube

Kde se Lemberk nachází

Lemberk se jakožto hrad přestavěný na zámek nachází u Jablonného v Podještědí v Libereckém kraji. Nachází se tři kilometry od města v katastrálním území Lvová. Z Prahy to sem autem je asi hodinu a půl, kdy se na cestě tráví zhruba 130 kilometrů. Z Brna to je 330 kilometrů a přes tři hodiny cesty. Z Ostravy pak 350 kilometrů a cesta vozem trvá čtyři a půl hodiny.

Bez střechy zůstala hlavní loď kláštera po požáru, který zde vypukl před 300 lety
Klášter Rosa coeli: Kousek od Brna prý jeptišky vedly život plný neřestí

Co je na zámku Lemberk k vidění

V rámci nové turistické sezony zámek otevře už za několik týdnů. K vidění jsou tyto jeho prostory:

  • Reprezentační a soukromé: Tento základní okruh je zaměřen na historii Lemberka. Prohlídka vede hlavními reprezentačními místnostmi zámku, jako je zámecká kaple Seslání Ducha svatého i bajkový sál s renesančním kazetovým stropem z roku 1610. Zavítat lze i do rytířského sálu s barokní štukovou výzdobou a rovněž apartmánu posledních majitelů Lemberka z rodu Clam-Gallasů.
  • Provozní prostory zámku: Tento okruh zahrnuje především provozní místnosti zámku. Jedná se o vrchnostenské byty a kancelář, černou kuchyni, malou zbrojnici a Zdislavinu světničku. „Tato část vznikla v 17. století při barokní přestavbě zámku jako památka na život svaté Zdislavy, manželky zakladatele hradu Havla z Lemberka,“ připomíná správce památky.
  • Expozice historických stylů? Tato část prohlídky představuje expozici historických stylů. Je zaměřena na vývoj zámeckých i měšťanských interiérů od 18. do 20. století. „K vidění je jedenáct stylizovaných interiérů z období klasicismu, empíru, biedermeieru, historizujících slohů, secese a kubismu,“ láká správa zámku.
  • Velikonoce na zámku: Mimořádný okruh je především zaměřen na velikonoční oslavy a jarní zvyky šlechty ve 20. - 30. letech minulého století. Prohlídka velikonočně vyzdobeného zámku vede přes Rytířský sál do clam-gallasovského apartmá a zámecké kaple Seslání Ducha svatého.

Aristokratka ve varu (2024) na zámku Lemberk:

Zdroj: Youtube

Co se děje na zámku paranormálního

K zámku se vztahují četná svědectví o tom, že se na zámku dějí paranormální jevy. Například záhadologický web Kpufo přinesl i podivný příběh ze 70. let minulého století, který se přihodil tehdejší kastelánce Janě Talafantové.

Ta se po odchodu ze zámku stala řádovou sestrou. Když tehdy přebírala funkci po odcházejícím kastelánovi, všimla si v jednom z pokojů staré vyřezávané hůlky. Ta však nebyla součástí inventáře, se kterým se už seznámila. Upozornila proto svého předchůdce, aby si ji vzal. Ten to však odmítl.

Rudá věž smrti
Mrazivá svědectví. Rudá věž smrti pohřbívala politické vězně zaživa

„V noci si kastelánka hůl prohlížela, a než usnula, položila si ji vedle postele. Probudil ji nepříjemný pocit. Otevřela oči a spatřila, že hůlku drží dvě ruce tvořené zeleným světlem. Rozsvítila a zelené světlo zmizelo. Myslela si, že se jí něco zdálo,“ přiblížil web Kpufo.

Nechala proto hůlku opřenou o postel, a když se za chvíli znovu probudila, měla ji na posteli. „Na jejím konci byl vysunutý nůž, který jí ležel na krku. Vycházkovou hůl zanesla do nejbližšího kláštera a nechala ji vykropit svěcenou vodou. Kněz si ji prý pak vystavil jako dekoraci ve svém bytě, ale žádné potíže s ní pak už nebyly,“ doplnil záhadologický web.


Nahrává se anketa ...

Svědectví českého záhadologa Mackerleho

Již před lety pak Deník informoval o tom, že se s jistou entitou setkal na zámku Lemberk i známý český záhadolog Ivan Mackerle. Ten vyprávěl, že po půlnoci začal poskakovat a kmitat jako ve větru plamen svíčky, která hořela hned vedle měřicích přístrojů.

Nikdo z přítomných badatelů však závan větru nepocítil. Současně se nad jejich hlavami ozvalo trojí hlasité a zřetelné klepnutí. Chvíli bylo ticho, aby posléze podkroví nad nimi naplnil zvuk těžkých kroků.

Zámek Lemberk v mlžném oparu:

„Ovšem následný průzkum podkroví prokázal, že chůze by byla technicky nemožná a aby záhad nebylo málo, nebyla nijak narušená souvislá vrstva prachu a zpřetrhaná ani jedna pavučina,“ citoval Deník vyprávění Ivana Mackerleho.

Lazaret, kde se umíralo ve strašných bolestech

Jedním z vysvětlení, proč jsou paranormální jevy Lemberku přisuzovány, je jeho minulost. V polovině 18. století sloužil jako vojenský lazaret.

„Zranění umírali zřejmě v ukrutných bolestech. V zápisech felčara se dočteme o jejich zraněních, jak jim stírali hnis z pahýlů,“ popsala v článku pro Deník hrůzu umírajících na válečná zranění průvodkyně zdejšího zámku Šárka Procházková. Doplnila, že těla vojáků leží v hromadném hrobu v rokli pod zámkem.

Celý areál působí smutně, má ale atmosféru
Kostel ve Vrchní Orlici dál láká turisty. V minulosti byl svědkem krvavé lázně

Navíc s mrtvými těly se podle ní zacházelo bez patřičné piety. Mrtví totiž byli stahováni po schodech, hlavami otloukali zeď, někteří byli vyhazováni přímo z okna. Jejich duše podle informací uvedených v Českolipském deníku nenašly pokoj a občas je v zámku v noci slyšet jejich nářek, někdy se tu dějí podivné věci.

„Při jedné z večerních prohlídek potvrdili dva z návštěvníků nezávisle na sobě, že viděli projít chodbou postavu. Občas jsou slyšet kroky z míst, kde nikdo není,“ doplnila průvodkyně.