„Ryby nemají rády sterilní prostředí se stejnou hloubkou všude. Baraba je pro ně ideální díky své rozmanitosti a hájeným místům, kam se rybáři nedostanou, a kde mají tudíž ryby svůj klid. Pstruzi nutně nepotřebují tekoucí vody, stačí jim dostatek kyslíku a chladná voda, což pískovny často splňují. Pstruhový revír máme vyhlášený na menším desetihektarovém jezeru, které je od zbytku vodních ploch zcela odděleno. Pstruhy duhové nasazujeme hlavně v jarních a podzimních měsících, kdy jsou pro tyto ryby podmínky optimální a daří se nám ulevovat původním pstruhům potočním v tekoucích vodách v regionu. Každý rok zde vysazujeme kolem 1000-1200 kusů pstruha duhového a z tohoto množství zhruba 700-800 kusů vyloví rybáři,“ přibližuje Marek Macholda, jednatel mělnické organizace Českého rybářského svazu, který zároveň působí jako rybářský strážce pro revíry v okolí.

„Rád bych se pochlubil, že Baraba je produktem naší geniální rekultivace, ve skutečnosti však za ní stojí částečně příroda sama a částečně kouzlo nechtěného. Kvůli složitým majetkoprávním vztahům v oblasti nebylo možné dotěžit všechny části, a tím vznikl onen obdivovaný komplex jezer s nejrůznějšími propojkami a náspy,“ říká mluvčí těžební společnosti České štěrkopísky Petr Dušek a dodává: „Z pískoven se obecně velmi často stávají populární rybářské revíry. Nesmí se to však při výsadbě přehnat s kapry, aby se příliš nezhoršila kvalita vody.“

V jezerech Baraba sice kapři dominují, ale rybáři v posledních letech právě kvůli udržení čistoty vody omezují výsadbu na větší kusy, tzv. trofejní kapry. V revíru platí horní míra 70 cm. To znamená, že vše nad tuto velikost se musí pouštět zpátky do vody. Rybáři zde běžně uloví i kapry nad 26 kilogramů, což atakuje český rekord.

Jezerní komplex Baraba reprezentuje přes 120 hektarů přírodního prostoru. V převážně zemědělské krajině na Mělnicku jde o mimořádný prvek kombinující vodní plochy a zeleň. Z těchto důvodů je lokalita oblíbená nejen mezi rybáři, ale také mezi rekreanty jako vyhledávané koupaliště.

Těžba štěrkopísku je jedním z mála nástrojů, jak obohatit českou krajinu o nová jezera. Štěrkopísek je po vodě druhým nejvyužívanějším přírodním materiálem. Používá se především na výrobu betonu, široké využití však nachází v mnoha dalších oblastech i mimo stavebnictví. V České republice se ho za rok vytěží a spotřebuje přes 20 milionů tun za rok.

Kvůli neutuchající výstavbě přitom spotřeba každoročně mírně stoupá. Protože se nedaří otevírat nová ani rozšiřovat stávající ložiska, již v této dekádě hrozí rozsáhlá stavební surovinová krize.

Petr Dušek, mluvčí společnosti České štěrkopísky

Máte také v záloze nějakou zajímavost o rybách, pošlete nám ji na ryby@denik.cz.

close Banner ryby info Zdroj: Jan Lakomý zoom_in