Na programu sobotního dopoledne bylo povídání o rodu Antonína Cífky. Třešničkou na dortu byla účast žijících potomků rodu. O charakteristických stavbách obce spjatých s rodem Cífků poutavě vyprávěla Tereza Fatková. Vše doplnila historickými i současnými fotografiemi hotelů, domů, továren a hlavně zámečku Vinice.

V další části se ujala slova Šárka Konečná, která detailně zmapovala genealogii celého rodu od roku 1703. Veškerá fakta dokladovala výpisy z dobových matrik, kronik či jiných archiválií a informace zároveň doplnila fotografiemi osob. Pro zpestření celého vyprávění také popsala, jakým způsobem uváděné informace získala. Bylo v tom hodně poučného, ale chvílemi až groteskního. Hledání hrobů zemřelých na hřbitově v Praze Olšanech, návštěvy archivů, muzeí, pátrání v kronikách a paměti místních občanů. Kontakty rodiny s malíři, hudebními skladateli nebo státníky, o nichž se ve svém vyprávění zmiňovala, mnohdy překvapily i hosty, neboť některé skutečnosti o svém vlastním rodu sami neznali.

Nejmladší z rodů Cífků nahlédli i do rodného sídla předků, zámečku Vinice, dnešního kláštera Sv. Václava a sv. Ludmily. Kromě loděnického vína a knihy Karla Patáka o historii Loděnice si jako dárek odnesli také cihlu z vinické zdi s iniciálami Cífkovy cihelny.

Přestože celá akce proběhla za přísných hygienických opatření, sál byl vydezinfikován místními hasiči a vyčištěn ozonem, nechyběla dezinfekce rukou a všichni měli ústenky, návštěvníci odměnili všechny přednášející bohatým potleskem. Přípravné práce na dalším pokračování „Návratu rodů“ snad na sebe tedy nenechají dlouho čekat. Velký dík patří ale také Obecnímu úřadu, který akce tohoto typu finančně zaštiťuje.

Celé vyprávění natáčel na videozáznam náruživý kameraman Zdeněk Sojka z Vráže, takže loděnická kronika bude bohatší.

Alena Heinrichová