Letos jel v čele klučina Patrik Znamenáček v roli sv. Martina na bílém koni Lindičce, kterou zapůjčila paní Mirka Pondělíčková. Lampionů bylo poskrovnu, ale přesto symbolizovaly dávný obyčej nesení světla temnotou.

Uprostřed trasy čekal na poutníky zbědovaný žebrák, prosící rytíře Martina o almužnu. Zde se hezky názorně připomněla snad nejznámější legenda o pouti tohoto světce: Ač získával svým příkladným životem přízeň vládců v mnoha centrech středověké Jižní Evropy, nezpychnul, naopak projevil velký soucit s chudákem. Rozťal mečem svůj důstojnický plášť vedví a polovinu mu daroval, aby se v něm zahřál.

V cíli čekal na poutníky symbolicky velký hřejivý oheň, připravený panem Filipem Filipem, ihned využitý k oblíbenému opékání špekáčků. Malý stánek nabízel dětem teplý čaj s tradičním pečivem, výběr občerstvení si rodiče odnášeli z okénka lodi. Připravila ho jako vždy paní Bára Hanáková. Nejmladší účastník průvodu: Devítiměsíční Lenka.

I když k uctění tohoto svátku chybělo aspoň trochu očekávaného sněhu, průvod se i letos dík obětavosti organizátorů vydařil.