Je sobota 4. března a děti PS Beroun – Závod, společně se svými kamarády odjíždí do chaty Lučanka v Jizerských horách na zimní tábor. Z Berouna odjíždíme v době, kdy to zde vypadá jako probouzející se jaro. Při příjezdu do cíle však je všechno úplně jinak. Všude kolem nás je mnoho sněhu. Uvidíme, zda vydrží.

Odcházíme do chaty, výstroj a výzbroj nám odváží správce autem s vlekem. Postupně v cíli vykládáme a přenášíme do lyžárny. Pak jdeme na oběd, který na nás již čeká. Po obědě ubytování na pokoje se seznámíme s pobytovým řádem i programem. Ještě v pozdním odpoledni se jdeme podívat na sjezdovku nedaleko chaty a zjišťujeme, jaké zde jsou podmínky.

Od neděle již řádíme na sjezdovce, která patří chatě a jsme zde úplně sami. To je super! Rozdělujeme se na skupiny na lyžaře a snowboarďáky a k tomu ještě i na pokročilé a začátečníky. Ty méně zdatní začínají od začátku. Zjišťují, co s nimi může snowboard či lyže udělat a na co si musí dát velký pozor. A tak postupně zdokonalujeme své snowboardové a lyžařské umění, dopoledne i odpoledne. To pokračuje až do středy s výjimkou úterního odpoledne, kdy se jdeme projít a skončíme na veliké louce, kde si užíváme zimních radovánek. 

Seznamujeme se s vládcem Jizerských hor Muhou, který je ochráncem lidí i zdejší krajiny. Asi po dvou hodinách zjišťujeme, že jsme úplně mokří, a tak odcházíme zpět. Převléknout a pak jdeme do jídelny. Zde hrajeme několik her, než bude večeře. Každý den po večeři následuje chvilka volna a pak se opět scházíme všichni a následuje společenská zábava. Hry a soutěže.

Velká změna však nastala ve čtvrtek, kdy se probouzíme do deštivého dne. Prší a prší celý den. Nevadí. My tento den soutěžili po skupinách a hráli hry. Dopoledne soutěžily skupiny mezi sebou, ale ve stejném duchu se pokračovalo i odpoledne. Naším úkolem bylo vvymyslet pohádku na téma Jizerské hory a příroda kolem nás. Po sepsaní pohádky jsme měli naše dílo zdramatizovat a zahrát. Vždyť je březen, měsíc knihy a čtenářů, ale krom toho v březnu je i Světový den divadla. A tak jsme si všechno dobře připomenuli.

Vznikly krásné pohádky, za které se určitě nemusíme vůbec stydět. Odpoledne pak soutěžní zápolení pokračovalo. Hádali jsme hádanky, hráli různé hry. Nechybělo ani složení písně z hor na dané téma Jizerské hory, a to na hudbu lidové písně Prší, prší. A večer se hrála finálová soutěž obouvání židličky. V pátek zpočátku ještě pršelo, pak se déšť přehnal a my vyrazili na Bramberk do blízkého okolí, kde jsme cestou též hráli hry. Nechyběla ani schovka. Putování procházelo Přírodní rezervací Malá Strana Horní Maxov.

Po návratu zpět následoval odpočinek, oběd a odpoledne jdeme opět na štafetovou soutěž skupin, kde jsme přenášeli zprávu, kterou jsme museli postupně napsat. Sice nepršelo, ale na sníh jsme se již nedostali. Byl velmi mokrý a my bychom sjezdovku úplně zničili. I tento náhradní program byl super a my si zimní tábor užíváme naplno.

Po návratu zpět jdeme balit osobní věci, ale i výstroj a výzbroj, a po večeři následuje vyhodnocení s odměnami a pak již hřeb večera. Měli jsme diskotéku. Po večerce již zaleháme do pelíšků a ranní probuzení byl naprostý šok. Přes noc napadlo 15 cm nového sněhu. Ale ten si již neužijeme, neboť balíme a odjíždíme domů. Byla to nádhera. Po snídaní odnášíme a nakládáme věci na odvoz k autobusu a ubíráme se cestou k domovu. V Berouně na nás již čekají rodiče, my se loučíme a odcházíme. Přesto jsme si zimní tábor užili, načerpali jsme nové síly a v našich srdcích nám zůstanou krásné vzpomínky. Každý z nás bude jistě na něco krásného, něco nového vzpomínat. Tak opět za rok na Lučance.

Květa Hrbáčková