Pár zábavných střípků po ohlédnutí do minulosti

"Na základce jsme chodili na tělocvik pár metrů od školy. Sešli jsme schůdky a byli jsme na kurtu. Jednou se tam slunila v plavkách fešná mladice. Tělocvikář se na ni zahleděl  a spadnul ze schodů. Vyprsk jsem a on dotčeně řekl – co je ?  

Na průmce jsme měli ve třídě tři řady lavic. Já seděl s kámošem v řadě  třetí , kde byla lavice jediná. Vyrobil jsem vlaječku a vystavil ji. Bylo na ní napsáno – Nejlepší lavice třetí řady.

V zimě jsme jezdili na hory. Nejdřív jsme se učili obloučky. Na louce, na níž uprostřed stál jediný strom. Jeden neuměl se velkým obloukem rozjel. A jak jel, neodvratně se k tomu stromu blížil. Říkal jsem si – to snad ne. A ono jo. Prostě do něj narazil.

Dopravu na průmce vyučoval profesor Boháč. Jednou říká – Až budete dělat výpravčího, chovejte se důstojně. Ne když budete vypravovat vlak, jako v Úvalech, abyste se přitom šťourali v prdeli.

Staršího učitele se ptá studentka – Pane učiteli, kdy se oženíte?-  A on na to – To si to radši zaplatím-.

Při maturitě se mě ruštinářka ptá – jak se řekne rusky šálek? Pátral jsem v paměti. Přísedící místoředitel právě dopil kafe a výrazně řekl – odkládám čášku. Řekl jsem – čáška – a dostal jsem za dvě.

V češtině jsme dostali k psanému  pojednání tři témata. Vybral jsem si Co nám dává denní tisk. Pamatuju si začátek. Denní tisk mi nedává nic. Ale bere mi. 30 halířů denně. Dostal jsem za jedna.

Autor: Jiří Cinkeis