Přikrmujeme ptactvo slunečnicí, mákem, ořechy, prosem, ovesnými vločkami, vedle můžeme zavěsit lojové koule se semínky. Krmítko umístíme, tak, aby si na ptáky nemohly počíhat kočky.
V listopadu je možno hubit i mšici krvavou, a to tak, že k patám stromů nasypeme prachové pálené vápno. V něm uhynou i larvy vlnatky krvavé, které se sem vracejí k přezimování.
V tomto období odstraňujeme ze zahrad i staré a nemocné stromy a keře. Zvláště důsledně je nutné likvidovat peckoviny napadené virovou šarkou, jabloně u kterých se projevuje velmi zrádná fytoplazmová proliferace a maliník se známkami fytoplazmové metlovitosti. Pozor, je nutné ze země odstraňovat všechny, dokonce i drobné kořeny, z nichž by mohly vyrůst postižené odnože. V žádném případě to těchto míst pozemku nevysazujeme několik roků stejné a podobné druhy porostů.
Vyčistíme postřikovače a uložíme je spolu s ochrannými prostředky do suché místnosti, kde teplota přes zimu neklesá pod bod mrazu.
Průběžně můžeme sklízet zeleninu odolnější proti mrazům, jako je růžičková kapusta, kadeřávek a pórek. Některé druhy zeleniny po prvních mrazech dokonce chuťově zjemní.
Vytrvalé, choulostivější bylinky a keře jako jsou například: šalvěj, rozmarýnu, tymián, kadeřavou petržel a yzop chráníme proti vymrznutí přihrnutím zeminy a lehkým vzdušným krytem z chvojí, případně slámy nebo bílé netkané texilie.
Základem hnojení ovocných rostlin jsou organická hnojiva. Používáme zpravidla dobře uleželý nebo raději zkompostovaný hnůj, který zarýváme přibližně do hloubky 10 až 15 cm na podzim buď po celé kultivované ploše pod stromy, nebo alespoň v pásech nebo v kolech pod korunami stromů, je-li zbývající plocha zatravněna. Hnojíme v dávce alespoň 300 až 500 kg na jeden ar každé 3 až 4 roky. Na lehčích půdách je však vhodnější hnojit obrok s polovičními dávkami. Slabě rostoucí porosty hnojíme více.
Autor: Petr Kumšta
Děkujeme za zaslaný přípěvek!
