Počínaje rokem 1989 se situace postupně měnila. Zejména historikové PhDr. František Šmahel a PhDr. Petr Čornej (jeho první kritická práce s názvem Tajemství starých českých kronik překvapivě mohla vyjít v době krátce před Listopadem) obohatili počet dosud vydaných knih o obsáhlé, kompaktní a badatelsky objektivní publikace. V nedávné době PhDr. Petr Čornej dokončil svoji životní monografii o Janu Žižkovi z Trocnova (Cena Magnesia Litera, Kniha roku 2019) a byl také autorem osmnáctidílného seriálu o husitské revoluci, publikovaném v denním tisku ve dnech 28. února – 19. března 2020. Seriál měl být „prologem“ ke sledu oslav výročí událostí spjatých s husitstvím, ale nastalá pandemická situace nepříznivě ovlivnila možnosti jejich konání. Autor se tedy rozhodl vydat soubor novinových textů v knižní rozšířené podobě.

Výsledkem Čornejova záměru je publikace, dle původního schématu rozdělená do osmnácti kapitol, obohacená o textové medailony tří osob (Čeňka z Vartenberka, Jaroslava z Trocnova, Kateřiny Pabiankové) a soubor barevných reprodukcí významných uměleckých děl. Novinový text byl ponechán v nezměněné podobě a doplněn o seznam odborné literatury. Autor kompaktně odvíjí souvislosti této vzrušené doby a dění v zemích Koruny české plně zasazuje do evropského kontextu.

Čornejovou předností je značná stylistická obratnost, jejíž zásluhou je konání příslušníků všech společenských vrstev vyprávěno jako poutavý příběh, který zaujme většinového zájemce (pro něho je ostatně kniha určena) o historii a husitství zvláště. Jednotlivé části příběhu do sebe přesně zapadají, včetně časových přesahů - koncilu v Kostnici, přijetím Zikmunda Lucemburského na český trůn po roce 1434, volby Jiřího z Poděbrad českým králem v roce 1458 a následného dění. S patřičným nadhledem autor popisuje chování např. Zikmunda Lucemburského „ vydával zástavní listiny na církevní statky jako na běžícím pásu“. Naopak v souvislosti s bitvou u Lipan zní, jakoby ovlivněna současným vnímáním, formulace o proniknutí speciálního oddílu do odkryté vozové hradby poněkud ahistoricky.

V závěru publikace je husitská epocha celkově hodnocena objektivně a bez emocí. PhDr. Petr Čornej sice pro tuto knihu zvolil název Husitská revoluce, ale zároveň přesvědčivě doložil dobovou realitu plnou rozporů, která s revolučními ideály měla postupem času čím dál méně společného. Jisté je, že na tuto dějinnou etapu nelze nahlížet optikou bezvýhradné adorace ve smyslu vrcholu českých dějin či naopak zatracení jako symbolu všeobecného úpadku, neboť husitství je naším historickým dědictvím.

Obálka knihy.Obálka knihy.Zdroj: Stanislav Vaněk

Autor: Stanislav Vaněk, nezávislý publicista