V mapě jsem objevil, že existuje cyklostezka z Berouna směrem podél říčky Litavky územím cementáren a železáren. Takže se vrhám střemhlav (přeháním) do srovnávacích fotek.

Na Knížecí. Hostinec ze 16.století sice přežil, ale… Kaple Jana Nepomuckého překážela už v roce 1962, ostatní všem, kteří pospícháme z Prahy do Plzně. Vpravo ode mě hučí dálnice, protihlukové stěny jsou stejně důležité jako když nebožtíkovi dáme teplé ponožky.

Jsem téměř na stejném místě, na staré fotce je vidět vpravo původní zástavba, na dnešní lze zahlédnout naši ochranu před dálnicí. Ošklivé místo, ale ať se dívám na mapu, jak chci, těžko bylo možné vést dálnici někudy jinudy.

Zámek. Již ve 20. letech byl pronajímán. Za ním bývala zámecká zahrada. I ta zmizela díky dálnici. Vždycky mám radost, vidím-li, že se na budově cosi kutá, že má někdo zájem.

Karlova Huť, závodní hotel. Budova, postavená v roce 1905 Na Výšinách, nad železárnami. První hostinský se jmenoval Antonín Cimer. Také zde se pracuje, mluvil jsem s jedním znalým člověkem, který tvrdil, že budova nebude mít dlouhého trvání. Snad se mýlí.

Počaply, U tří zvonků. Přijíždím do Počapel, kde stávala hospoda U tří zvonků. Není vidět, stojím zády k ní, je v ní banka. Naskýtá se otázka, je-li lepší peníze utrácet v hospodě, než je uložit v bance, která nám ovšem nabízí fantasticky výhodné úroky. Ve středu záběru je dům, kde býval módní salón M. Pivoňkové. Salón není, kostel se mi schoval.

Počaply, hlavní třída, kdysi hlavní tah z Prahy do Plzně a naopak. Dobře se pamatuju, že se projíždělo dělnickou kolonií. 20 domů, postavených v roce 1905 podle návrhu architekta A. Wertmüllera. Vlevo býval obchod s oděvy.

Počaply. Ulice Smetanova, na rohu s ulicí Fibichovou stával hotel, dnes restaurace U Ciprů.

Počaply, náves. Dominanta kostel Nanebevzetí Panny Marie se starou školou a farou. Nevím, koho napadlo postavit mi do záběru transformátor.

Autor: Václav Víšek, Vencovy pindy