autor externí
18. 2. 2021
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Pražská větev rodu
Jejím zakladatelem se stal Jindřich Petr, druhorozený syn Jana Kryštofa Haana. Spatřil světlo světa dne 20. května 1677 v Plzni. I o tomto příslušníkovi rodu Haanů se dochovalo poměrně málo zpráv. Za blíže nejasných okolností se přistěhoval do Prahy, kde dne 3. května 1704 pojal za manželku Annu Loučinskou.
Z jejich manželského svazku vzešly tři děti. Jako první se dne 17. června 1707 narodila dcera Zuzana Terezie, následoval syn Václav, který přišel na svět dne 30. června 1708. Poslední ze sourozenců Ludmila Terezie je v matrice zapsána ke dni 5. listopadu 1711. Jejich bližší osudy nejsou bohužel známy a bylo by třeba dalšího bádání, které by prokázalo eventuální pokračování této rodové linie.
Autor: Stanislav Vaněk, nezávislý publicista
