Domeček formou her a soutěží pro děti připravil k plnění šest úkolů. Děti je během týdne musely plnit. Za každý úkol, který byl splněn, obdržely jednu část velkého sněhuláka. Toho poslední den plnění sestavily a ozdobily si s ním nástěnku. Kromě úkolů, které jsme obdrželi, připravila pro nás paní vychovatelka další zajímavosti. První den, když jsme započali plnění úkolů, jsme si nejprve přečetli pohádku o sněhulákovi. Pohádka byla krátká a my k této pohádce vytvořili ještě ilustraci. Potom jsme šli ven a zde si splnili úkol č. 3. Zahráli jsme si hru na Mrazíka. Jeden z nás byl Mrazík a na koho sáhl nebo jej chytil, byl zmražen. Když všechny děti byly zmražené, hra skončila. Za splnění úkolu jsme dostali ruce a nohy pro našeho sněhuláka. K tomu jsme si ještě zahráli hru „vločky“, kdy se vločky k sobě přitahovaly. Vločky přeci nebývají všechny stejné. Každá je jiná. A tak v úkolu č. 2 jsme sbírali sněhové vločky, které jsme pak soustředili tak, aby byly stejné a snažili se spočítat příklady, které se skrývaly ve středu vločky. Za splnění jsme dostali druhou sněhovou kouli.

Další den jsme se snažili vymyslet svoji vlastní pohádku o sněhulákovi. Každý si k pohádce řekl alespoň jednu větu a paní vychovatelka psala. Naše pohádka se jmenuje „Zajíc a sněhulák“. Formou soutěže jednotlivců jsme si splnili úkol č. 4. V něm jsme hledali pět rozdílů na dvou obrázcích sněhuláka, které vypadaly naprosto stejně. Za splnění jsme obdrželi šálu pro sněhuláka. A protože nám zbyl ještě čas, hledali jsme stopy zvířat a každý měl stopu přiřadit k obrázku. Tím jsme si splnili úkol č. 1. A obdrželi pro našeho sněhuláčka první kouli.

Třetí den jsme započali básničkou o sněhulákovi, kterou jsme se museli naučit všichni zpaměti. Za splnění úkolu č. 6 jsme získali hlavu sněhuláka. K tomu pro nás připravila paní vychovatelka výrobu papírové krabičky sněhuláka. A protože jsme byli brzy hotoví, naučili jsme se ještě i taneček o sněhulákovi. To byla zábava, ten den jsme toho zvládli hodně a také jsme si to odpoledne užili.

Předposlední den plnění úkolů jsme splnili úkol č. 5, skládali jsme jako soutěž sněhulákův hrnec a hádali hádanky. Zopakovali jsme si básničku a také taneček. A protože venku přestalo pršet a bylo docela teplo, vyrobili jsme si z papíru "sněhové" koule a házeli jsme na cíl. Za splnění pátého úkolu jsme dostali hrnec pro sněhuláka. Po návratu z venku jsme si dali dohromady sněhuláka a slepili si díly k sobě.

A ak už nás čkal jen poslední den s vyhodnocením. Děti k plnění přidaly i několik svých nápadů, kromě básničky, která byla jedním z úkolů, se naučily i taneček. Vše nakonec předvedly v plné parádě. Každý účastník „Sněhulákování“ obdržel Pamětní list jako vzpomínku na plnění úkolů. Děkujeme Domečku Hořovice za tento krásný projekt a těšíme se na další spolupráci.

Pohádka 1. oddělení družiny: Zajíc a sněhulák

A nastala zima. Začal padat sníh a kraj byl bílý. Zapadaly domky, silnice i stromy. Největší radost z toho měly děti. Majda, Vaneska i Tomík si hned postavili na zahradě sněhuláka. Ten se jim ale povedl. Měl krásný modrý hrnec na hlavě, a černé knoflíky a oranžový nos z mrkve. Měli z něj velkou radost.
Kdo ze sněhu radost neměl, byl malý zajíček. Nestačil se dost vykrmit a teď měl velký hlad a byla mu zima. Vykoukl ze své nory a rozhlížel se, kde je co k jídlu. Uviděl mrkev, zaradoval se a hned ji snědl.
Majda z toho byla však smutná, že jim mrkev někdo ukradl. Tomík to chtěl vypátrat a tak nastražil další mrkev a všechno sledoval z okna. A tak přišel na zajíce. Majda se zlobila, ale Vaneska řekla, že má zajíc asi hlad a že by mu měli pomoci. Od té doby, nosily děti zajíčkovi jídlo.
Sněhulákování skončilo i v 3. oddělení školní družiny.

Děti z 3. oddělení se rozhodly, že se zapojíme do projektu Sněhulákování, které připravil Domeček Hořovice. A co je k rozhodnutí vedlo? Třeba i to, že v Berouně se málokdy můžeme dočkat toho, že napadne nějaký sníh. A když napadne, dlouho nevydrží, a než my skončíme vyučování, je zase po sněhu.
Abychom splnili podmínky projektu, museli jsme si poradit se šesti úkoly, které pro nás připravili. My jsme si plnění rozdělili na celý týden a k povinným úkolům jsme ještě přidali svoje vlastní iniciativy. Každý den, než jsme začali plnit úkol, následovalo přečtení pohádky o sněhulákovi. Tak jsme si navodili atmosféru a hned se nám úkoly lépe plnily. Úkoly jsme neplnili postupně, neboť některé se daly dělat venku a vše se odvíjelo od počasí.

Než jsme se pustili do plnění úkolů, tak jsme den před tím malovali sněhuláky na kamínky, jako symbol našeho Sněhulákování. Řekli jsme si, že asi tak uprostřed plnění úkolů vyrazíme ven a kamínky v blízkém okolí rozneseme. Budeme zvědaví, zda někdo z našich kamínků najde. Hned druhý den na to, jdeme plnit první úkoly.

První den plnění úkolů a my nemůžeme vydržet čekání, kdy půjdeme naše sněhuláky roznést. Proto bereme naše sněhuláčky a odcházíme je roznést po okolí. Uvidíme, co bude následovat. Po roznesení sněhuláků jdeme plnit první úkol.

Jako první jsme si splnili hru „Mrazík“, která nás velmi bavilo. My ji dokonce znali a hrajeme ji často, ale s tím rozdílem, že u nás svítí vždy sluníčko. A sluníčko dokáže rozmrazit zmrzlého jedince, který pak hraje dál. Za splnění úkolu jsme obdrželi do sestavy sněhuláka ruce a nohy.

Druhý den jsme se již těšili, co bude následovat. Opět jsme přečetli pohádku o sněhulákovi s názvem: „Proč sněhulák pláče“. Tento den jsme plnili dva úkoly – úkol č. 1 – poznávání stop a k nim přiřazování zvířátek. Úkol plní jednotlivci a jako vždy bodujeme dle správných výsledků. Dalším pokračováním bylo splnění úkolu č. 4, kdy jsme během jedné minuty měli najít 5 rozdílů v téměř stejných obrázcích. Dle počtu nalezených rozdílů jsme zase dostávali body. Za splnění dvou úkolů jsme společně obdrželi první kouli sněhuláka a šálu pro sněhuláka.

Třetí den následovala opět nejprve četba – Pohádka o Sněhulákovi od Oldřicha Syrovátky. Velkým překvapením pro nás bylo to, že pohádka vznikla před 75 lety, autor ji napsal v roce 1946. Po přečtení se vrháme do soutěže ve sběru sněhových vloček, snažíme se je roztřídit, ale při té příležitosti si zopakovat i počítání příkladů. Super, šlo nám to dobře a byli jsme pochváleni. Po splnění úkolu č. 2 jsme obdrželi druhou sněhulákovou kouli. A následuje ještě jeden úkol, a to je skládání hrnce na hlavu sněhuláka. Copak by to bylo za sněhuláka, který by neměl na hlavě hrnec. Soutěží pětice, ale každý sám za sebe. Dle rychlosti složení jsou přiděleny body. Za splnění úkolu č. 5 jsme získali na hlavu sněhuláka hrnec.

Další den bude trochu odpočinkovější. Musíme se připravit na úplný závěr a všichni se naučit básničku, kterou si zarecitujeme při vyhodnocování celé této akce. Byla krátká a nám to šlo docela dobře. Brzy jsme ji uměli a za úkol č. 6 jsme získali hlavu sněhuláka.

Ve čtvrtek si opět čteme pohádku. Tentokrát od Hanse Christiana Andersena pod názvem Sněhulák. A co následovalo dál? Každý z nás si vyrobil krabičku se sněhulákem, jako vzpomínku na naše Sněhulákování. Do krabiček nám v závěru přibyly odměny za bodování.

A pátek, 5. 2. 2021, poslední den, kdy si na závěr přečteme pohádku z knihy Krtek v zimě s názvem Krtek a sněhulák. A víte proč? Protože je pohádka od Zdeňka Milera, který za několik dnů oslaví 100. narozeniny.

Je pondělí 8. 2. 2021 a my máme splněno. Sněhuláka z jednotlivých dílů jsme slepili, vyvěsili si ho na nástěnku, aby se na nás díval, jak nám to ve škole jde. Jsme netrpěliví a nemůžeme se dočkat, až vše vyhodnotíme. Ale ještě než začneme, slyšíme velmi milou zprávu. 1. 2. jsme roznesli sněhuláky po okolí, a hned 2. 2. sněhulák Erik byl nalezen? To bylo radosti i pro našeho Erika, který namaloval opravdu krásného sněhuláka a uložil ho poblíž mateřské
školky. Uvidíme, zda bude sněhulák Erik putovat dál, a kdo se kdy ozve. A nyní již na výsledky. Na 1. místě se umístil Štěpán Švihálek, 2. místo získala Tereza Heranová a 3. místo patří Pavlu Staňkovi. Všichni zúčastnění obdrželi Pamětní list, první tři nejlepší malou odměnu a malého sněhuláka. Blahopřejeme!

A co říci závěrem? Projekt Sněhulákování byl skvělý. Děti nadšené, plnily úkoly a velice se snažily. Nebylo by takové velké nadšení, kdyby nám projekt nenabídli pracovníci Domečku Hořovice, kterým za vše moc a moc děkujeme.

Autor: Květa Hrbáčková, ŠD Beroun – Závodí