Většina si za respondenta vybrala starostu nebo starostku obce, ale oslovili jsme také obecní zastupitele nebo členy místních organizací. Každý si zvolil veřejně činnou osobu dle svých možností: podle sympatií, osobu znám osobně, starosta mi žádost zamítl, proto jsem vybrala někoho jiného atp. Všichni jsme tento úkol vzali zodpovědně a řádně se něj také připravili. „Prošla jsem si stránky obce a zjistila si aktuální dění,“ „Přípravou otázek ohledně funkce dané osoby,“ „Konzultovala jsem formulaci otázek se členy rodiny,“ zaznělo z řad studentů.

Tento úkol pro nás nebyl jednoduchý, museli jsme jednat na úrovni a vymyslet smysluplné a hodnotné otázky. Pro někoho mohlo být vedení rozhovoru premiérou, a proto jsme měli určité obavy. Především šlo o dostatečný počet otázek, dále o nejistotu z výběru dotazů, zda-li respondenty nebudeme obtěžovat či zdržovat od práce. Měli jsme starost, jestli dokážeme vhodně reagovat na jejich odpovědi. „Pro mne osobně bylo nejobtížnější zvládnutí nervozity,“ byla také odpověď studentů. Ale i přes tyto obavy jsme všichni naše rozhovory zvládli úspěšně provést a sepsat. A hlavně je včas odevzdat.

Každý jsme zvolili téma rozhovorů dle našeho uvážení, dozvěděli se spoustu informací nejen o nadcházejících událostech v obcích jako např. stavění nové mateřské školy a domova pro seniory, pořádání oslavy k výročí založení městyse. Také, co všechno funkce starosty obnáší či jak starosta obce vnímá situaci ohledně možného budoucího Národního parku Křivoklátsko. Po splnění tohoto úkolu jsme si ve třídě některé rozhovory společně přečetli. Abychom tento třídní projekt mohli vyhodnotit a celkově uzavřít, vyplnil každý z nás závěrečný hodnotící dotazník. Podrobné výsledky dotazníkového šetření jsme zveřejnili na nástěnce ve 2. patře vedle učebny českého jazyka a každý se s nimi může seznámit.

/Autorky článku jsou studentky třídy 4. PB Střední pedagogické školy v Berouně, pozn.red/