Kliknutím zvětšíteV době, kdy ještě pracoval jako technik, se zabýval včelařením především o víkendech, od důchodu se to změnilo. Na včely má čas každý den, venku bývá od rána do večera.
„Ke včelám se chodí dopoledne, které je pro ně nejlepším časem, odpoledne už bývají trochu nervní, v přírodě je v tu dobu už všechno sušší, moc už tam toho pro ně není a je lepší nechat je raději v klidu,“ vysvětluje včelař, který sice u včel pracuje ve speciální kombinéze, sem tam ale nějaké to žihadlo také dostane. Žádný zázračný recept na otoky po včelím bodnutí nemá, protože je prostě vůbec neřeší. „To bych přece se včelami nemohl dělat,“ říká.
Vytáčení medu se věnuje dvakrát až třikrát ze sezonu, u četnosti záleží na počasí. „Pro včely nesmí být příliš sucho ani zima, lepší je trochu deštivé počasí, kdy rostliny medují, aby bylo dost nektaru a mohly pracovat,“ připomíná.
Med při vytáčení rovnou filtruje, tedy cedí přes síta, aby odstranil případné nečistoty a větší kousky včelího vosku z víček na plátech, poté vše přelije do čeřící nádoby s dalšími síty. Filtrace je čtyřnásobná. Med následně stáčí do velkých nádob, kde ho pastuje neboli míchá, aby měl správnou konzistenci, až pak ho stáčí do sklenic.
Med se podle včelaře nekazí. „Mohl by zkysnout, pokud by v něm bylo více vody než osmnáct procent. To si ale každý včelař pečlivě hlídá, měří se to speciálním přístrojem,“ vysvětluje Jaroslav Koláček. Cukernatění podle něho medu neublíží. „Někomu to vadí, ale neuvědomuje si, že je to normální, jde o přírodní produkt,“ dodává.
Připomíná také, že se včelami nemůže být spojován pouze med. „Ale také rouskový pyl, propolis, mateří kašička, včelí vosk. Pak ještě dýchání včelího vzduchu astmatiky nebo takzvaná včelí voda na diabetes i jiné nemoci,“ vysvětluje.
Druh medu včelař neovlivní, včely letí pro nektar tam, kde toho právě hodně kvete. Žluté řepkové lány jsou podle Jaroslava Koláčka pro včely pohromou. „Je to jako s lidmi, kdybychom pořád jedli jednu a tu samou věc, neprospívalo by nám to. Aby včelám bylo dobře, potřebují pestrou skladbu květů,“ vypráví včelař.
Podotýká, že bude-li se lidstvo chovat k přírodě nadále ošklivě, k čemuž patří právě i velké jednodruhé lány nebo chemie na polích, na svou hamižnost dojede.
Pozná se z vytočeného medu, kde se včeličky pásly? „Dá se to poznat, ale většinou jde o směsi všeho, co kvetlo. U svého posledního vytáčení mohu bez uzardění říci, že jde o med lipový. Máme v okolí velkou lipovou alej a v době, kdy kvete, je pro včely hlavním cílem,“ říká člen králodvorského svazu včelařů.
Nejlepším řešením, jak udržet včely zdravé, je mít v okolí poctivé včelaře. „Stačí jeden, který je v doletové vzdálenosti a nevěnuje se včelám, jak je potřeba, a může být problém,“ vysvětluje včelař.
V rodině zatím pokračovatele v práci se včelami nemá, možná až přijdou na svět vnoučata. Jaroslav Koláček se vedle včelaření stále věnuje práci kolem domu a rádi si s manželkou, která mu se včelami pomáhá, vyjedou na kolech.
35
Dům a zahrada
Kafe
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
