Jak muzeum sochu získalo?

Sochu daroval muzeu městys Komárov, který ji do té doby vlastnil. Obec sochu na jaře 2020 nabízela k prodeji obálkovou metodou za nejvyšší nabídku. Zájem projevilo 15 zájemců, část z nich ze zahraničí.

Zdroj: Youtube

Poté, co se o dražbě dozvědělo MČK, oslovilo městys Komárov s žádostí o převedení sochy do muzejních sbírek. Radní prodej následně zrušili a sochu věnovali do muzejních sbírek. „O dražbě sochy jsme se dozvěděli v podstatě náhodou. Chci poděkovat představitelům městyse Komárova, že sochu bezplatně poskytli MČK,“ uvedla Karin Kriegerbecková, ředitelka MČK. „Muzeum na nás apelovalo, aby socha zůstala v regionu, protože jde o místní památku,“ říká místostarosta Komárova Radim Šíma. Darovací smlouva mezi Úřadem městyse Komárov a Muzeem Českého krasu byla uzavřena v roce 2020, nyní je socha převážena do depozitu muzea.

Příběh sochy

Vznik sochy iniciovali zaměstnanci komárovského strojírenského závodu Buzuluk v roce 1949 v rámci kampaně u příležitosti Stalinových 70. narozenin. Socha měla manifestovat dobové československo-sovětské přátelství. Kvůli jejímu pořízení odpracovali zaměstnanci komárovského Buzuluku mimořádnou údernickou směnu, která vynesla více než 220 000 Kčs v tehdejší měně.

Model postavy vytvořil sochař Jan Jiřikovský (pozdější držitel ocenění zasloužilý umělec), do kamene ji vytesal kamenosochař Otakar Velinský (pozdější laureát státní ceny), práce trvaly cca rok. Jedná se o 3 metry vysokou plastiku z pískovce. Ztvárňuje prostovlasého Stalina v maršálském plášti, stojícího v rozhodném postoji na podstavci z kamenů z nedalekých Brd. Také blok kamene použitý na výrobu sochy pochází z brdských lesů. Celý pomník byl umístěn na komárovském náměstí, které bylo předtím nákladně upraveno.

Slavnostního odhalení se měl zúčastnit i tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký, nakonec ho však zastoupil předseda Národního shromáždění Oldřich John. Jednalo se o první takovýto pomník v kraji a jeden z prvních v celém Československu. O akci na titulní straně informovalo Rudé právo.

Zajímavost

Jedná se o nejdéle sloužící pomník J. V. Stalina v Československu. Přestál dokonce i vlnu odstraňování obdobných soch a pomníků po odhalení a kritice Stalinova kultu osobnosti na počátku 60. let (např. na rozdíl od monstrózního Stalinova pomníku na pražské Letné).

Na komárovském náměstí stála Stalinova socha 39 let. Po změně režimu v roce 1989 byla socha nejprve zakryta plachtou a v lednu 1990 přemístěna do skladu technických služeb, kde byla uložena dodnes.

Na uvolněném podstavci na komárovském náměstí Míru se místo Stalina objevil nový pomník. Od roku 1991 tam stojí litinový sloup s figurou orla a znakem Království českého, který vznikl v komárovských železárnách v roce 1891 při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze.

Současnost

Dohled nad vlastním převozem a umístěním sochy v areálu muzea převzal akademický sochař a restaurátor Mgr. Martin Široký, který má s transporty rozměrných soch četné zkušenosti. Při prohlídce sochy zjistil praskliny v kameni pocházející již z doby jejího vzniku, takže vyzdvižení sochy a přemístění musí být odborně zabezpečeno, nicméně i tak je spojeno s určitým rizikem.

„Doufáme, že transport proběhne v pořádku. Převoz se uskuteční na korbě nákladního vozu, plastika bude uložena v horizontální poloze na pískovém loži. Nejrizikovější bude vykládka a nakládka,“ upřesnila ředitelka MČK. Kvůli uložení sochy do Geoparku Barrandien bude krátkodobě uzavřena Slapská ulice nedaleko berounského Husova náměstí.

Stalin bude vzhledem k svým rozměrům deponován vestoje pod přístřeškem v Geoparku Barrandien, do vnitřních prostor muzea či do depozitáře by se nevešel. Veřejnost si ho bude moci prohlédnout při běžné návštěvě této geologické expozice pod širým nebem. „Chápeme, že v současné době je symbolika vztyčovaných či odstraňovaných soch silně vnímána. Chceme proto zdůraznit, že z naší strany se jedná o zcela apolitický krok, který činíme v zájmu ochrany hmotného dědictví. Historická věda dostatečně kriticky zhodnotila působení J. V. Stalina. U sochy bude samozřejmě umístěna tabulka vysvětlující metody a důsledky jeho vlády,“ sdělil Vlastimil Kerl, vedoucí oddělení návštěvnického provozu MČK.

Proč chtělo muzeum sochu získat?

„Muzeum ze zákona shromažďuje hmotné doklady vývoje společnosti, předměty připomínající historii regionu, které uchovává, eviduje, odborně zpracovává a zpřístupňuje. Je nepochybné, že tato regionální socha s výborně zdokumentovanou historií do sbírkového fondu našeho muzea patří. Záměr zařazení sochy do sbírkového fondu byl schválen sbírkotvornou komisí muzea a byl podpořen i dalšími externími odborníky z oboru historie umění, politologie či z vedení archivu. Socha má vztah k regionu, dokumentuje určitou dobu, je předmětem historické paměti a do regionálního muzea bezpochyby patří,“ upřesnila Kriegerbecková.

Vyjádření odborníků:
„Sochařská modelace je na několika místech mechanicky poškozena nevhodnou manipulací v minulosti. Jako nejzávažnější poškození se pro vlastní transport jeví diagonální trhlina, která prochází sochou zřejmě již od jejího vzniku.“ Mgr. Martin Široký, restaurátor zajišťující převoz sochy
„Komárovský“ Stalin vznikl za poměrně zajímavých okolností, které jsme podrobně popsali v našem archivním sborníku Minulostí Berounska (archivní materiály k realizaci sochy jsou uloženy v našem archivu). Je to pozoruhodný dokument doby, který by měl zůstat v našem regionu, nejlépe v lapidáriu berounského muzea, kde se mj. nachází i berounský Lenin, nikoli v zahradě nějakého zahraničního sběratele.“ Mgr. Jiří Topinka, vedoucí Státního okresního archivu Beroun
„Nemůžeme uchovávat jen historii blahé paměti, ale jsme naopak povinni si ji připomínat a zachovávat v celé její šířce, včetně neblahých a varujících projevů.“ Prof. Mgr. Vratislav Doubek, Ph.D., historik a politolog Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v.v.i., oddělení moderních intelektuálních a politických dějin a Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
„Socha je samozřejmě poplatná době svého vzniku, je projevem socialistického realismu a symbolem velmi nešťastného období našich dějin. Zároveň je však významným hmotným dokladem tehdejší doby. Navíc soch Stalina se u nás dochovalo velmi málo na rozdíl od Leninů a Gottwaldů. Podstatné také je, že historie pomníku je výborně zpracována historikem Janem Šindelářem, který se na tuto oblast specializuje a tím je připravena pro muzejní prezentaci.“ Mgr. Marcel Fišer, Ph.D., ředitel Galerie výtvarného uměni v Chebu
„Ve sbírkách našeho muzea se dochovaly fotografie pomníku a také jeho vyobrazení na dobových pohlednicích. Máme zdokumentovánu i proměnu komárovského náměstí. Ve sbírkovém fondu našeho muzea se nacházejí další artefakty z druhé poloviny 20. století. Na počátku 90. let. získalo muzeum busty J. V. Stalina, K. Gottwalda a V. I. Lenina, a již zmiňovanou sochu z pomníku V. I. Lenina, který stál v Berouně před ONV. Ve sbírkách muzea se dále nachází množství drobných artefaktů dokumentujících čtyřicetiletou vládu komunistického režimu v Československu – čestná uznání, diplomy, vyznamenání, kroniky BSP, knihy, standardy, umělecká díla. Socha J. V. Stalina bude nedílnou součástí tohoto souboru.“ Mgr. Dana Hradilová, historička a kurátorka, Muzeum Českého krasu
„Bez hmotných dokladů uložených v muzejních sbírkách nelze plnohodnotně doložit ani vysvětlit naši minulost, pomáhají pochopit mentalitu doby.“ RNDr. Karin Kriegerbecková, Ph.D., ředitelka, Muzeum Českého krasu

Autor: Vlastimil Kerl, Muzeum Českého krasu Beroun