Cesta k založení opravdové školy musí směřovat k zápisu do Rejstříku škol a školských zařízení, po samotném zápisu můžeme zařízení nazývat školou akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které je garantem kvality vzdělávání v ČR. Zápis do rejstříku je poměrně zdlouhavý proces, který však na svém konci garantuje žákům shodnou pozici v českém vzdělávacím systému. Mimo to žákům garantuje jakousi kvalitu v podobě dodržení hygienických požadavků a školského zákona.

V naší škole se často setkáváme s rodiči, kteří zapíší své děti do “školy – skupiny domškoláků“ a od nás chtějí, abychom se stali kmenovou školou jejich dětí. Postup má být ale zcela opačný a rodiče tomu v návalu informací od neakreditované skupiny nerozumí. Ztrácí se v pojmech a nerozumí tomu, co jim jejich skupina domškoláků skutečně může a nemůže nabídnout.

Vezmu to tedy od začátku. Jsem rodič a moje dítě navštěvuje základní školu (je jedno, zda privátní nebo státní), z nějakého důvodu se rozhodnu, že chci své dítě vzdělávat individuálním způsobem vzdělávání podle paragrafu 41 školského zákona. Požádám tedy ředitele školy o možnost individuálního vzdělávání, včetně všech příloh a stanoviska PPP sdělující, že tento způsob je pro mé dítě vhodný.

Ředitel školy následně povolí vzdělávání v individuálním režimu. A právě toto je ten okamžik, kdy mohu své dítě vzdělávat vlastní cestou a tedy jej případně umístit do skupiny domškoláků a kmenovou školu pravidelně navštěvovat na přezkoušení.

Pro získání akreditace musí být ze strany žadatele doloženo splnění stavebních, hygienických, požárních požadavků na stavbu, kde se budou děti vzdělávat včetně odpovídajících výpočtu na světlo, akustiku apod., žadatel musí doložit vzdělávací koncepci, materiální, personální a finanční zajištění provozu a další právní náležitosti.

Je skutečně pouze na rodiči, pro jakou variantu se rozhodne, ale podle mého názoru by měl mít k dispozici všechny informace, ať už se mi to jako prodejci skupiny domškoláků líbí nebo ne.

Autor: Barbora Novotná