„Až po přesnějším zjištění rozsahu škod v jednotlivých zónách se může přistoupit k rozhodnutí o nějaké asanaci,“ řekl Deníku expert Tomáš Vrška, ředitel školního lesního podniku Mendelovy univerzity v Brně.
Čeští odborníci a lesníci podle něj řeší situaci, k níž v Česku v takovém rozsahu nikdy nedošlo. „Neexistuje manuál. A lesy národního parku nemají hospodářské určení, kde by další postup byl jasnější,“ pověděl.
Správa národního parku České Švýcarsko již sdělila, že chce ponechat obnovu lesa po rozsáhlém požáru převážně na přírodě. Oheň zasáhl 1060 hektarů ploch, na kterých rostly hlavně smrky. Podle expertů by alespoň potenciálně nebezpečné stromy, hrozící pádem v místech pohybu lidí, měli lesníci pokácet.
I kdyby poškozené stromy vytěžili, s využitím je problém. „Stačí když je dřevo ohořelé jen na povrchu, a nemůže skončit na pile a v procesu výroby třeba jako stavební dříví. Ztrácí svoje fyzikálně-mechanické vlastnosti, jako je pružnost,“ upozornil Vrška.
Jak Canadairy hasí požár v Českém Švýcarsku:
Jak doplnil ředitel firmy Wood & Paper Tomáš Pařík, výjimkou může být minimálně poškozené dřevo, kde je zasažena pouze borka (kůra). „Obecně byly stromy v národním parku již uschlé, tedy prakticky zpracovatelné více méně pouze pro výrobu papíru, dřevovláknitých desek nebo pro energetické využití,“ vysvětlil. Teoreticky tak lze takové dřevo paradoxně spálit - v kotlech, teplárnách, elektrárnách.
Tlející stromy jako připomínka
Ohořelé dřevo se nesmí dostat ani do procesu výroby papíru, kde znehodnocuje kvalitu výrobku. „Na pilách jsou svrchní části odfrézovány na takzvanou pilařskou štěpku a jsou většinou využity pro výrobu papíru, tedy nelze hovořit o možnosti využití tohoto dřeva pro pilařské provozy,“ upřesnil Pařík.
A připojil i kritiku. „Hlavní hodnota dřeva, jako obnovitelného materiálu, byla ztracena již rozhodnutím o ponechání kůrovcem napadených stromů svému osudu,“ poznamenal Pařík.
Podotkl, že už naši předkové využívali oheň ke konzervaci dřeva. „Ohořelé je odolnější vůči rozkladným procesům a bude tedy v národním parku ještě dlouho připomínat nezodpovědné hospodaření se vzácnými obnovitelnými zdroji ve jménu takzvané ochrany přírody,“ přisadil ještě.
Přeživší, ale ohněm poškozené a oslabené stromy na okraji požářiště může podle Vršky opět napadnout kůrovec.
S odumírajícími stromy po velkém požáru má zkušenost Petr Korvas, lesník z jihomoravské Bzenecké Doubravy. Plameny tam sežehly les před deseti lety. „Některé oslabené stromy postupně odumíraly i pět let po požáru,“ zmínil.
19
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
