Problém nastínila na zasedání sociálního výboru města Havlíčkův Brod zastupitelka Ivana Mojžyšková. „Vím o několika případech. Šestnáctiletá Ukrajinka přijela na Vysočinu s příbuznou, které je přes třicet. Příbuzná pracuje na dvě směny, dívka je celé dny sama doma. Hlídá malé děti. Neví, co si počít. Má z toho deprese. Na střední školu nemůže a do práce ji nikdo nechce,“ řekla Deníku brodská zastupitelka.

Podle statistiky Ministerstva vnitra je v Havlíčkově Brodě takových uprchlíků ve věku patnáct až osmnáct víc než třicet. „To je jedna celá třída,“ poznamenala Mojžyšková.

Dobrodružství bobra Bédi si díky autorce dětských knih Petře Santlerové přečtou také ukrajinské děti.
Žena napsala knihu o životě bobrů. Nyní ji přeložila pro ukrajinské dětI

Slova zastupitelky Mojžyškové potvrdila i Andrea Svynarec, která se věnuje v havlíčkobrodském AZ Centru adaptační skupině ukrajinských uprchlíků. „Je to patová situace, ale pro mladé uprchlíky je nutné naučit se česky. Bez jazyka je nevezmou na školu ani do práce,“ zdůraznila.

Někteří dospívající Ukrajinci zůstávají v kontaktu se školami na Ukrajině, do kterých chodili dřív, byť distančně. „Nechtějí ztratit možnost se na školu vrátit. Chtějí domů, občas to i udělají, byť to zatím není rozumné. Jinak šestnáctiletí už mohou pracovat na dohodu, ale to záleží jen na zaměstnavateli,“ poznamenala Mojžyšková.

Podle zastupitelky Ivany Štrossové sociální výbor města Havlíčkův Brod situaci dospívajících uprchlíků vyřešit nemůže. „To přesahuje naše možnosti. Je to otázka spíš pro Kraj Vysočina, ne-li přímo pro Ministerstvo školství,“ prohlásila Štrossová.

V Kraji Vysočina se školstvím zabývá radní Jan Břížďala a Ondřej Králík, vedoucí odboru školství. Podle Břížďaly není pravda, že mladí Ukrajinci na střední školy nebo učiliště nastoupit nemohou. „Záleží jestli umějí česky a jestli má škola volné místo,“ zdůraznil Břížďala.

Nárok není automatický 

Podmínky pro přijetí na školu stanoví podle Ondřeje Králíka ředitel školy nebo učiliště. „Ten může přijmout ke studiu žáka z Ukrajiny, ale jen když prokáže znalosti odpovídající typu školy,“ vysvětlil Králík s tím, že na rozdíl od povinné školní docházky na studium střední školy není automaticky nárok.

Jedna z Ukrajinek se svým synem v Česku.
Zubař se zatím živí jako řidič. Ukrajinští uprchlíci ale chtějí začít podnikat

Jak takový případ vypadá v praxi, popsal ředitel gymnázia Havlíčkův Brod Hynek Bouchal. „Zájem o studium u nás měl pouze jediný žák z Ukrajiny. Věkem odpovídal nástupu do prvního ročníku. Při přijímací zkoušce neuspěl. Studovat u nás nebude,“ uvedl Bouchal. Vysvětlil také, jak by postupoval v situaci, kdy žák z Ukrajiny už doma střední školu studoval a chce pokračovat v Česku. „Podmínkou by byla znalost češtiny a přijímací pohovor, abych věděl, jaké má znalosti a jestli studium u nás zvládne,“ upřesnil ředitel.

S hledáním práce může mladým Ukrajincům podle radního Bříždaly pomoci nějaká nezisková organizace.