„Celé to začalo v roce 2011, kdy jsem navštěvovala rekvalifikační kurz. Seznámila jsem se tam s kamarádem, který pocházel z Pnětluk a znal blízký Špičák a se kterým jsem na kopec začala kvůli kamenům jezdit,“ vzpomíná Hana Jakovcová.

„Díky publikacím dřívějších badatelů jsme našli, kde se nacházejí. Povedlo se nám ale objevit jeden, který nikde uvedený nebyl. Holýma rukama jsme balvan, ze kterého vyčníval jen malý kousíček, očistili. To byl zlomový okamžik, chytlo nás to. Primárně nám šlo o to kameny odkrýt, aby se mohly nadechnout, aby byly vidět. Měli jsme pocit, že v tom místě je po duchovní stránce něco velkého,“ popisuje.

Kvůli fotografii někteří ohrožují sebe i ostatní.
Hon za perfektní fotografií. Návštěvníci Českého Švýcarska často riskují životy

Po pár měsících přišla myšlenka jeden z kamenů postavit. Povedlo se. Během dvou, tří let jich parta nadšenců vztyčila dalších dvacet osm. Ty největší s váhou několika tun a délkou tři metry. Každému menhiru dali jméno. Král, Orel, Slůně, ten první je Princezna.

Sdílená vášeň 

Díky kamenům se seznámila s Václavem Cílkem, známým českým geologem, spisovatelem a popularizátorem vědy. V té době byl ředitelem Geologického ústavu Akademie věd ČR. V roce 2014 vydal knížku Kameny a hvězdy, ve které se zabývá právě menhiry a vyslovil domněnku, že lokalita kolem Domoušic a Kounova byla posvátnou pravěkou krajinou.

S Václavem Cílkem přijel v roce 2011 na Špičák její budoucí manžel. „Svého manžela jsem našla v lese. Seznámili jsme se díky kamenům,“ říká se smíchem Hana Jakovcová. Svatební obřad měli u Princezny. Vášeň pro menhiry na Špičáku sdíleli oba, chtěli být k této krajině blíž. Žít v ní. Z Podbořan se proto před čtyřmi lety přestěhovali kousek od Domoušic, do Solopysk, kde koupili rodinný dům. Jeho rekonstrukce jim zabírá hodně času, kterého dnes už tolik nezbývá na kameny.

Pískoví obři na náplavce řeky Otavy v Písku už se rýsují.
OBRAZEM: Třímetroví obři střeží náplavku. Pískové sochy v Písku už se rýsují

Hana Jakovcová vydala dvě knihy, Lovci menhirů a Nebe kamenů, kde shrnula své zážitky s menhiry. V současné době dopisuje kroniku Domoušic, regionální historie ji baví. Pátrá v kronikách, archivech, zvažuje, že po dokončení práce začne se sestavováním rodokmenů.