"Letos nejde o žádné organizované setkání. Položíme s panem generálním konzulem kytici tady u centrálního mauzolea. Pak pojedeme navštívit další památníky v okolí," řekl novinářům Zedník, který podle svých slov aktuální vyostření česko-ruských vztahů nesleduje. "Já mám na starost válečné hroby a veterány. Tomu se věnuji," řekl.

Mezi prvními motorkáři, kteří před památníkem poklekli, byli členové české odnože klubu Noční vlci z Brna. "Uctíváme památku osvoboditelů od fašismu. Jimi, alespoň na našem území byla Rudá armáda. Společně s ní ale bojovali i čeští vojáci," řekl k přítomným jeden z organizátorů jízdy David Sýkora.

Provokace

Lukáš (na přiloženém snímku) dorazil v den šestasedmdesátého osvobození Ostravy k pomníku Rudé armády v Komenského sadech mezi prvními a málem na to doplatil.

Čeští příznivci ruského motorkářského klubu Noční vlci se sešli u památníku vojáků Rudé armády v Komenského sadech, 30. dubna 2021 v Ostravě.Lukáš u památníku vojáků Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

„Přišel za mnou nějaký člověk, kterému vadila má ruská vlajka, vzal mi ji a pošlapal,“ uvedl sedmnáctiletý ostravský student v druhoválečné uniformě sovětského pěšáka se spoustou odznaků a „řádů“.

Od výtržníka v černém ho uchránil pracovník technických služeb obvodu starající se o zajištění pietního ohně (doslova se ho zeptal, jestli chce „poznat policejní cely na Masné ulici“).

„Poprvé jsem v Ostravě a ne v Moskvě…“ nechal se slyšet student Lukáš už mezi „svými“. Pyšný na to, že právě jeho děda Alexej byl v řadách sovětských vojáků vyhánějících v dubnu 1945 z města ty německé. Rudé armádě vdal hold i z osobních důvodů – je napůl ruského původu po mámě – a postesknul si, že mu vadí, jak se ve škole v dnešní době zlehčuje vojenská pomoc z východu.

Čeští příznivci ruského motorkářského klubu Noční vlci se sešli u památníku vojáků Rudé armády v Komenského sadech, 30. dubna 2021 v Ostravě.Čeští příznivci ruského motorkářského klubu Noční vlci se sešli u památníku vojáků Rudé armády v Komenského sadech, 30. dubna 2021 v Ostravě.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

„Fašisti!“ ulevovali si pamětníci na adresu hrstky snad protiruských aktivistů, jež u Památníku hrdinů pózovali s jakýmsi transparentem a bílými páskami na rukávech. Ti každopádně zmizeli dříve, než se na scéně objevili členové motorkářského klubu Noční vlci ve svých tuhých kožených vestách. Přijeli uctít památku osvoboditelů i obětí války a rozhodně si nepřáli setkávat se s provokacemi.

„Já jsem velmi rád za účast i mladých lidí,“ konstatoval funkcionář MC Nočních vlků v projevu u památníku. Kde nechyběli veteráni a zástupci současné české armády, ruské diplomacie i komunistické strany. A vlajky se srpem i kladivem. Motorkáři, označovaní v zemi původu klubu za proputinovské, projevovali disciplínu a dodržovali rozestupy. Neváhali na tuto potřebu upozorňovat i okolí.

Noční vlci vešli ve známost mimo jiné právě jízdami k výročí konce války zvanými Cesta vítězství. „Pokračujeme do Kroměříže,“ sdělil člen Miki. A zalitoval, že opatření kvůli čínské koronavirové nákaze znemožnily účast ruských druhů. Ti se tentokrát nevydali z Moskvy do Berlína jako obvykle, ale organizovali ve své vlasti „Cestu domů 2021“ spočívající v exkurzích po bojištích ruské fronty.

„Nezapomínejme, že se sovětskými osvoboditeli přicházeli i vojáci českoslovenští,“ podotkl mluvčí MC Noční vlci. Poklonit se odkazu bral za nutnost navzdory bipolarizaci společnosti. Ještě, než ruský klub odburácel z Ostravy na Cestu vítězství, středočeští patriotičtí motorkáři ZZCorps vydali pod heslem „Na vlka platí výprask, pudr nebo oboje!“ komuniké nevylučující násilný střet v Praze.

K TÉMATU
Ruští Noční vlci několik let pořádají jízdy Evropou do Berlína u příležitosti výročí konce druhé světové války. Některé země tyto výpravy považují za provokaci a hodnotí je jako bezpečnostní riziko. Vůdce spolku Alexandr Zaldostanov je na sankční listině USA i EU za podporu ruské anexe Krymu.
Většinu československého území osvobodila od nacistické okupace Rudá armáda, západní část země americké jednotky. Při osvobozování Československa padlo zhruba 150.000 sovětských vojáků. Největší bitva se odehrála právě na Opavsku a Ostravsku. Takzvaná Ostravsko-opavská operace začala v polovině dubna 1945 přechodem vojsk přes hranice s Polskem u Sudic. Vyvrcholila osvobozením Ostravy.