Jde o to, že v roce 1983 vzniklo rozsáhlé pásmo hygienické ochrany vodního zdroje k ochraně celého povodí řeky Jihlavy až k Rantířovu. Kliment připomíná, že právě odtud je voda čerpaná do Pístovských rybníků a po úpravě teče z kohoutků zhruba sta tisícům lidí na Jihlavsku.

Kámen úrazu je v tom, že ochranné pásmo není v současných digitálních mapách nikde značeno. „Prostě to nikde není, proto to ani SÚRAO a jeho odborníci neodhalili,“ prohlásil Kliment a pokračoval: „Když bych toto tvrdil já, tak by se to dalo zpochybnit, ale k mé žádosti o informace poskytl nezvratné důkazy vodoprávní úřad, Magistrát města Jihlavy.“ Advokát má k dispozici mapové podklady i příslušná rozhodnutí.

Jaderná elektrárna Temelín
Výběr se zúžil. Vláda schválila čtyři možné lokality pro jaderné uložiště

SÚRAO však ujišťuje, že se problematice vody při hodnocení lokalit věnovala velká pozornost. „V následujících letech se na ni zaměříme ještě více a podrobněji,“ řekla pro Deník mluvčí Martina Bílá. „Na samotnou stavbu hlubinného úložiště jsou kladeny daleko vyšší požadavky a přísnější kritéria, než na ochranné pásmo III. kategorie, ostatně ochranných pásem různého typu se na lokalitě nachází okolo dvaceti, a přesto postoupila mezi čtyři doporučené lokality,“ vysvětlila mluvčí.

S jejími slovy ale starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák nesouhlasí. „SÚRAO na první dobrou řeklo, že o ochranném pásmu ví. My jsme si znova prošli ty materiály, které zveřejnili a ochranné pásmo tam není,“ prohlásil ve středu odpoledne. Bylo to den poté, co se starostové z lokality Hrádek sešli, aby probrali další postup.

Protest proti jadernému úložišti.
Obce jaderné uložiště nechtějí. Ačkoli od státu dostaly milionový "odpustek"

Spočívá v tom, že advokát Kliment připraví oficiální dokument adresovaný na ministerstvo životního prostředí, které má vyžadovat dodržování ochranných pásem. To je stejný rezort, který bude rozhodovat o zahájení dalších průzkumných prací ve čtyřech vybraných lokalitách.

Ochranné pásmo 

Starostové obcí z lokality Hrádek zkrátka chtějí, aby byla stejně jako voda pro Prahu chráněná i voda pro Jihlavu a Pelhřimov. „Aby stejné ochranné pásmo, které je v podkladech SÚRAO zakresleno u vodní nádrže Švihov, bylo do podkladů zaneseno také u řeky Jihlavy tam, kde platí a je vyhlášené od roku 1983,“ upřesnil Dvořák. Podle něj je aktuální zjištění velkým trumfem.

S novou informací pracuje i SÚRAO, zadá studii. „Pokud by se v průběhu průzkumných nebo výzkumných prací prokázalo možnost ovlivnění významných vodních zdrojů, jde o vylučující kritérium pro umístění jaderného zařízení,“ sdělila Bílá a dodala: „V tomto ale bude jasno po následné fázi průzkumu a hodnocení při výběru finální a záložní lokality.“

Protest proti úložišti v lokalitě Horka na Třebíčsku.
Horka jako důl na jaderný odpad? Zběsilý postup, kritizují starostové z okolí

Jak starosta Dolní Cerekve připomněl, některé z lokalit byly již dříve vyřazeny pro střet zájmů. „Nevím, kde by měl být větší střet zájmů než se zásobením vodou pro 1,4 milionů obyvatel,“ řekl. Tolik lidí totiž zásobuje voda z řeky Jihlavy a vodní nádrže Švihov. On by do rizika, že v případě havárie hrozí kontaminace vody pro skoro milion a půl lidí, nešel.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

- Podle nejnovějších zjištění je podél řeky Jihlavy rozsáhlé ochranné pásmo.

- SÚRAO údajně o tomto pásmu ví, přesto zadá studii.

- Starosta Dolní Cerekve varuje, že jde o pitnou vodu pro téměř milion a půl lidí.