Na konci loňského roku se na Novoborsku narodil Martínek, který zůstal bez rodičů. Místo aby skončil v kojeneckém ústavu, ujali se ho přechodní pěstouni. Následně krajský úřad vytipoval vhodné rodiče a kontaktoval organizaci Rodina v centru, která řeší každodenní starosti a potíže rodin a dětí na Novoborsku. Vyhráno však ještě nebylo.

„První seznamovací schůzka obou rodin proběhla na konci února a v polovině března měl Martínek za sebou už osm setkání s adoptivními rodiči. A pak do celého procesu předávání dítěte zasáhla bezpečnostní opatření v souvislosti se šířením nákazy Covid-19,“ popsala začátky mluvčí organizace Jana Matyášová.

Komentář Jana Proška: Máchovo jezero čeká veliká zkouška

Osobní setkávání nahradila telefonická a elektronická komunikace. Pěstouni novým rodičům zasílali zprávy, jak se děťátku v průběhu dní daří a jaké dělá pokroky. „Chlapeček už například v době přerušení kontaktů zvládl spát celou noc bez buzení a začal se nahlas smát,“ doplnila pracovnice. Rodiny v centru Jana Svačinová.

Stejná láhev, mléko i prací prášek

Organizace se snaží dětem přechod do nových rodin co nejvíce ulehčit. V praxi to znamená například i používání stejné lahvičky na pití, stejného kojeneckého mléka nebo pracího prášku, na jehož vůni je miminko zvyklé. Noví rodiče často přivezou děťátku dečku nebo pár kousků oblečení, aby načichlo vůní, kterou miminko zná.

„Martínkovi dala adoptivní maminka už na první schůzce vlastnoručně ušitou hračku. Pěstouni jsou zase ochotní do prvních dnů novým rodičům půjčit své věci, které miminko používalo. Ať už jde o lahvičku, kolotoč nebo třeba košík, ve kterém děťátko spalo,“ vysvětlila Maytášová.

Archivní foto z 13. 5. 2015.
Za ničivý požár trest nepadl. Konkrétní viník není znám

Jelikož u miminek může proces předávání narušit každý detail, rozhodli se po konzultaci s příslušnými úřady v adopci Martínka pokračovat i navzdory karanténě. „Pokud by dalšímu pokračování nebyly nakloněny důležité instituce jako Oddělení sociálně-právní ochrany dětí, krajský úřad či soud, byla by ještě více zpřísněna vládní opatření nebo by nesouhlasila s postupem třeba jedna z obou rodin, museli bychom proces předávání přerušit,“ řekla pracovnice. To se nestalo a adoptivní rodiče obnovili kontakt s přechodnými pěstouny. Přerušení trvalo dva týdny a Martínek na začátku dubna našel novou rodinu.

„Mám obrovskou radost, že se předání děťátka do nové rodiny povedlo. Všichni jsme čelili velké nejistotě, jak to celé bude. Zpočátku si nikdo z nás neuměl představit, jak moc nás nastalá situace s koronavirem a vládní opatření doopravdy ovlivní. Vnímám, jak to obě rodiny spojilo ve společnou věc a jak všichni odhodlaně spolupracovali,“ uzavřela vyprávění Jana Svačinová.

Přechodní pěstouni
Přechodní pěstouni jsou profesionálové, kteří jsou za práci placení. Kdykoli jsou připraveni přijmout do své rodiny dítě, které u nich zůstává maximálně rok. Tvoří pro dítě rodinu, aby nemuselo vyrůstat v ústavu. Žijí s vědomím, že dítě předají do dlouhodobé pěstounské péče, do adopce nebo zpět do biologické rodiny. Všichni pěstouni spolupracují s doprovázející organizací, která jim pomáhá řešit všechny složité situace související s péčí o dítě.