Jak jste viděl svůj první zápas v roli trenéra Záp?
Byl to první zápas po nějaké pauze, tak to bylo znát. Docela dost trénujeme, tak bych z toho nedělal vědu. Nebyla to žádná sláva a od některých čekám, že se s tím poperou daleko víc. Doufám, že další zápas to bude jiný.
Už jste se více seznámil s novým mužstvem?
Poznal jsem je už během prosince, kdy jsme měli sedm tréninků. Hráče jsem sledoval. Trénink a zápas je samozřejmě velký rozdíl. Jsem teď trochu zklamaný. Ne, že by k tomu přistoupili špatně, ale fotbal je o vůli. Člověk může být unavený, ale nesmí tam být věci, které jsme si řekli.
Do trenérské role se vracíte po kratší pauze, že?
Po dvouletém angažmá jako asistent v Ústí jsem byl rok na stejné pozici v Jihlavě. Půl roku jsem neměl nic, až nyní od prosince Zápy.

Byla nabídka od tamního vedení na dlouhé přemýšlení?
Ne, vůbec. Fotbal mohu dělat neustále, hrozně mě to baví. Každý trenér chce být samozřejmě úspěšný. Teď jen přijít na to, jak s hráči zapracovat, co jim bude vyhovovat a povede k úspěchu.
V Zápech jsou zvyklí na přední příčky a ani po pátém podzimním místě se netají touhou soutěž vyhrát. Počítáte s nejvyššími ambicemi?
Samozřejmě, ambice jsou jen ty nejvyšší.
Do Záp jste s Hořovicemi dříve jezdil jako soupeř. Jak na vás klub působí poté, co jste tým převzal jako trenér?
Vidím, že klub je zdravý. Jsou v něm dobří kluci. Jen je musíme probudit k ještě větší iniciativě na hřišti. Aby z fotbalu měli radost a vyhrávali.

Snažíte se přes zimu také o proměnu kádru?
Máme tady na zkoušku čtyři hráče (brankář Durov, Mbah – oba z Horek, Zoubek z Benátek a Trenkwitz z Meteoru Praha). Čekáme, jestli ještě nějaký slušný někde nevypadne. Hledáme spíše hráče do základní sestavy, než abychom rozšiřovali kádr.