Po svátečním duelu s béčkem 1. FK Příbram, který Cábelíci vyhráli 3:1, pečetil výsledek. Poté udeřil opět proti SK Rakovník a na svém kontě už má devět gólů.

„Fotbalu se věnuju od čtyř let,“ zavzpomínal student FTVS, jenž s fotbalem začínal v Hořovicích. Pod Remízkem byl odmalička patrný jeho talent, který rozvíjeli trenéři. Prožíval i slavné chvíle tehdejšího Hořovicka, které postoupilo do České fotbalové ligy. Tam sice neuspělo, ale pro Macha byl ročník zásadový.

Přesně v den jeho šestnáctých narozenin ho vyslal trenér Petr Vrabec na hřiště v Písku. Honza šel na hřiště v 65. minutě místo Timothy Pelikána a zaujal vyspělým výkonem. „První start v ČFL byl pro mě velice dobrým dárkem. Na pokyny od trenéra si přesně nevzpomínám, protože jsem se stoprocentně soustředil na výkon na hřišti. Rozdíl proti divizi a mládežnickým soutěžím je určitě v rychlosti hry a důraznosti protihráčů,“ vyjádřil se tehdy.

Hořovicko sice spadlo, ale Jan Mach už první tým neopustil kromě občasné výpomoci dorostu. V rozletu ho trochu zbrzdily dvě věci. Prví bylo zranění v zimě 2018. „Do přípravy jsem naskočil relativně pozdě, měl jsem natržený lýtkový sval, ale vše je už v pořádku,“ pochvaloval si brzký návrat. Druhým byly covidové pauzy. „Fyzicky jsem se po celou dobu udržoval. Troufám si i říct, že jsem na tom o trochu lépe než předtím. Připravoval jsem se především doma, kde jsem posiloval s vlastní vahou a také běhal na běžeckém páse. Na delší vzdálenosti jsem samozřejmě vyrážel do okolí Hořovic a do Dražovky,“ vracel se na stránkách Deníku k tomu, jak vše přežil.

Makačka se mu vyplatila. Už delší dobu po něm pošilhával Králův Dvůr a už do nového ročníku naskočil v dresu Cábelíků.

„Určitě jsem nečekal, že v sestavě bude tak brzo, spíš jsem se bál abych vůbec hrál,“ usmíval se Jan Mach, který dodal: „Jsem rád, že to takhle dopadlo.“