Komárov se snažil od začátku otupit kvalitu Katovic rychlými přihrávkami na kratší vzdálenost ála Barca, což se mu dařilo, když hosty nepustil do vážnější akce. „Věděli jsme, že Katovice mají sílu hlavně do ofenzivy, takže jsme nadále chtěli hrát náš fotbal, což se nám skoro opět vyplatilo,“ uvedl záložník Komárov Adam Vokáč I. Je sice starší než jeho jmenovec ze zálohy, ale zase ne tak starý, abychom mu dávali za jméno starší, takže tedy I. "Jeli jsme do Komárova s tím, že chceme konečně venku bodovat. Tomu jsme podřídili taktiku a hráli více odzadu. Chtěli jsme zodpovědně bránit s tím, že uvidíme, co se povede směrem dopředu. Pětadvacet minut jsme byli podle mě lepším týmem. Drželi jsme balon, hráli to aktivně, dobře přistupovali k hráčům. Vytvořili jsme si tlak, i když to nebylo o šancích, ale hrálo se více na polovině domácích,“ mínil trenér Katovic Přemysl Šroub.

Na konci třicetiminutovky však převzal Komárov iniciativu na své kopačky a do šestnáctky hostů začaly létat nebezpečné centry. „Postupem času jsme začali soupeře přehrávat. Začátek byl opatrný a poté jsme si vytvořili několik slibných šancí. Já osobně jsem měl dvě velké šance v první půli. Petr Ženíšek tam měl také krásnou střelu a ještě několik nedotažených akcí. Po rozehrávaném rohu Petr Ženíšek přiklepával míč Vojtovi Zítkovi, ten nastřelil břevno a já poté dorážel hlavou nad branku hostů,“ smutnil Vokáč. „Přišla série rohů a standardek od domácích, kdy jsme se trochu dostali pod tlak. Bylo z toho břevno, když ho trefil volný domácí hráč. To byla asi jediná šance za první půli na obou stranách,“ uvedl kouč Katovic.

Ve druhé půli se řítil právě Vokáč sám na brankáře hostů Provazníka, ale ke smutku početného publika neproměnil. „Dostal jsem hezký balon od Káji Vajse a běžel jsem sám na bránu. Ale prvním dotekem jsem se vyhnal do strany a v zakončení jsem chtěl obstřelit brankáře, ale bohužel jsem ho trefil do hrudi,“ popsal obrovskou šanci komárovský hráč. Jeho tým poté zahrával sérii několika rohů a po jednom z nich se velmi radoval z vedoucího gólu. „S klukama máme pár rohu nacvičených. Tento byl jeden z nich, se štěstím se k mě míč odrazil a plackou jsem to uklidil na zadní tyč. Tímto gólem jsem se alespoň trochu vykoupil z těch neproměněných šancí,“ usmíval se Adam Vokáč.

Závěr utkání už sledoval z lavičky, Katovice se snažily o vyrovnání, což se jim díky Uhrovi povedlo. „Bylo to celkem náročné utkání, tak jsme se domluvili, že půjdu v osmdesáté minutě dolů a půjde tam čerstvý hráč. Po zápase jsme byli všichni samozřejmě smutní, protože chvíli před koncem přijít o vedení je vážně špatný, ale my to bereme jako další plusový bod k záchraně,“ zauvažoval Vokáč. „My jsme vrhli vše do útoku, trochu prostřídali, přeskupil jsem to a v závěru jsme hráli na čtyři útočníky. Z jedné standardky se nám na konci zápasu podařilo vyrovnat. Podle mě zasloužená remíza," dodal Přemysl Šroub.

Komárov je i po kvalitním duelu na jaře bez prohry. „V kabině panuje velká spokojenost a je to znát jak na trénincích, tak i po zápasech,“ měl důvod k úsměvu Adam Vokáč I. Na další divizní duel vyrazí už v pátek, kdy se představí od 16:30 hodin na hřišti plzeňské Doubravky.

Komárov – Katovice 1:1 (0:0)

Branky: 72. Vokáč I – 88. Uher.

Rozhodčí: Fencl, Pálek, Schveinert.

ŽK: Kaufman – Chylík, D. Bálek, L. Bálek.

Diváci: 322.

FK Komárov: Altman, Klimeš, Kaufman, Ženíšek, Lang, Vokáč II, Pužík, Vokáč I (81. Mizera), Zítek (70. Lehedza), Vajs, Srp (63. Krejča). Trenér Miroslav Nesnídal.


Načítám tabulku ...