Na dotazy Deníku odpovídal předseda ČLU a zároveň trenér divizního áčka Martin Pech.

Do nucené přestávky jdete z jedenáctého místa, máte však oproti dalším týmům zespodu společně s Mýtem o zápas méně. Panuje částečná spokojenost nebo jste chtěli být v tabulce výš?
Soutěž je velmi vyrovnaná, když mezi čtvrtým celkem a naším momentálním umístěním je rozdíl pouhých tří bodů. Pokud bychom zvládli utkání v Rokycanech za tři body, tak bychom mluvili ohledně našeho postavení v tabulce s větší dávkou spokojenosti. Realita je ale jiná, takže určitě jsme chtěli být v tabulce výše.

Když se podíváme na zápasy, tak domácí prohra s Přešticemi 0:7 byla asi velkou školou. Jaké jste si z toho zápasu vzali ponaučení?
Domácí zápas s Přešticemi se nám vůbec nevydařil. Špatná organizace hry, individuální chyby jednotlivců (povzdech). Takže bylo třeba si tyto nedostatky ukázat a vysvětlit si především zásady chování týmu směrem do defenzívy.

Výsledky pak přišly, který zápas vás potěšil nejvíc?
Poslední zápas s Rokycany, pokud pominu náš kolaps v penaltovém rozstřelu. Zvlášť organizace hry byla již výrazně na lepší úrovni než na počátku sezony.

Hrajete s kluky, kteří prošli Berounem odmala, kádr se moc neobměňuje, je doplněn pár hráči z okresu. Je to podle vás trochu unikum?
Tak to je téma na samostatný článek. A zda to je nebo bylo unikum, to se, myslím, ukáže až s odstupem času. Ale dám sem jeden příběh. Marek Horel přišel do Berouna ze Srbska v roce 2001, když tato generace teprve začínala ve Lvu v přípravce, někteří ani to ne! V roce 2018 pak s nimi vykopal divizi. Pro Beroun po bezmála padesáti letech, a sám Marek se navíc stal ve dvaačtyřiceti letech nejlepším střelcem soutěže s třiatřiceti góly (úsměv).

Tuto cestu nastavila třeba Doubravka, která hraje se svými odchovanci a její fotbal je sice jakoby dorostenecký, ale koukatelný. Je to cesta, když peněz na rozhazování týmy mít nebudou moc?
Cesta to samozřejmě je, ale výchova vlastních hráčů je běh na velmi dlouhou trať, navíc s nejistým výsledkem. Zároveň s potřebou kvalitních mládežnických trenérů, kteří jsou schopni vychovat hráče na patřičnou výkonnostní úroveň a dovést je až do dospělého fotbalu. V dnešní době je tak pro týmy, které mají ambice hrát vyšší třídy, daleko pohodlnější a rychlejší cesta skrz přímý nákup hotových hráčů.

Jak vnímáte nucené přerušení organizovaného sportu?
Co se týče našeho A týmu, tak pro nás přišlo v nevhodný čas. Měli jsme sérii tří zápasů s bodovým ziskem a cítili sportovní formu. Ale upřímně, už před zápasem v Rokycanech jsme tušili, že bude na nějakou dobu poslední. Celý klub ale přerušení respektujeme jako součást epidemiologických opatření v České republice, v dané chvíli potřebných ke zvládnutí současné pandemické situace a zároveň i s ohledem na lidi ve zdravotnictví.

Trénujete nějak nebo se hráči připravují individuálně?
Poslední vládní opatření znamenala omezení volného pohybu osob, což musíme respektovat a dodržovat. Příprava probíhá tedy výhradně na individuální bázi.

Máte nějaké informace, kdy se mohlo začít hrát znovu a těšíte se na případné derby s Hořovicemi?
Aktuální vývoj epidemiologické situace v České republice není vůbec příznivý a je tedy vysoce pravděpodobné předčasné ukončení podzimu. Derby s Hořovicemi je pro nás samozřejmě velmi prestižní zápas, ale je otázkou, v jakém termínu se bude vůbec hrát.

Na závěr aktuální dění na Strahově. Jak vnímáte tuto novou kauzu v českém fotbale?
Zasáhla celý profesionální i poloprofesionální fotbal. Nepochybně tak ve FAČR nastanou výrazné personální změny. Vliv na ně budou mít i nastávají okresní a krajské volební valné hromady.