S Ústím jste jednal už v létě. Proč jednání nedopadla?
Asi zkrátka proto, že se Ústí rozhodlo pro Jirku Jarošíka (úsměv).

Nakonec se vše upeklo o půl roku později. Jak?
Mezi mnou a Ústím proběhly nějaké hovory, byly představy ohledně filozofie klubu, které pro mě byly lákavé, stejně jako šance dostat se jako trenér do profesionálního fotbalu. Je zde dobrý mix mladých a zkušených hráčů, takže to beru jako zajímavou výzvu. Já jsem měl jasno, spíš bylo potřeba doladit detaily s Vyšehradem, kde mi ještě běžela smlouva.

Jiné nabídky jste neměl?
Nějaké nabídky jsem měl, ale nebylo to v takové finální fázi, jako s Ústím.

Podepsal jste smlouvu na tři a půl roku. Asi je to předčasné, ale opravdu tu vydržíte tak dlouho, nebo byste časem rád výš?
Byl bych blázen, kdybych takto přemýšlel! Když se do něčeho pustím, jdu do toho na sto procent, Ústí beru jako šanci, mou motivací je zde odvést dobrou práci. Mužstvo se nachází v popředí tabulky, kde ho budeme chtít udržet, to je teď můj hlavní úkol.

Ze zápasu 15. kola FORTUNA:LIGY mezi Příbramí a Plzní.
Kočí po Plzni: Penaltu beru jako chycenou a kluky musím pochválit. Byli jsme tým

Konzultoval jste nějaké věci se svým předchůdcem?
V momentě, kdy bylo jasné, že ho nahradím, jsme se sešli a nějaké poznatky mi předal. Přeci jen měl to mužstvo půl roku na starost, takže o něm něco ví, a mně to pomůže.

Pomoc se bude hodit, laťka po Jiřím Jarošíkovi je vysoko…
Je to velká výzva, ale kdyby se člověk bál, nemůže nikdy trénovat. Kdyby byl tým někde dole, tak je ta práce zase o něčem jiném. Je potřeba kluky správně nastavit, protože se počítá celá sezóna, ne jen ta úspěšná půlka. I oni musí mít motivaci. Máme řadu mladých hráčů, o které se bude mluvit a budou se o ně zajímat prvoligové celky jen pokud budeme hrát dobře a budeme nahoře.

Jedním z nich už je Marian Tvrdoň, po podzimu nejlepší brankář ligy…
To je to, o čem mluvím. Je jasné, že o hráče, kteří podávají dobré výkony je zájem. Já bych o něj pochopitelně nerad přišel, ale to není otázka na mě ale na vedení klubu.

Řekl jste, že chcete pokračovat v atraktivním fotbale. Bude v něm znát i typicky německá zarputilost?
Myslím, že tohle přirovnání už dnes není úplně přesné, i německý fotbal se hodně posouvá a trend ve všech evropských ligách jde hodně dopředu. Každý máme nějakou svoji představu, ale člověk si musí mužstvo i osahat.

Co vůbec říkáte na ústecké podmínky? Oproti tomu, kde jste působil jako hráč, jsou asi odlišné, že?
Já jsem úplně normální člověk, který nikdy neměl angažmá ve fotbale založené na tom, jestli poletíme letadlem nebo pojedeme autobusem. Tyhle materiální věci nejsou vůbec podstatné, fotbal je všude stejný. Musím ale říct, že v Ústí jsou na druhou ligu vynikající podmínky! Přeci jen tu má fotbal tradici, takže stadion, zázemí i další věci jsou tu na skvělé úrovni.

Trenér Příbrami Pavel Horváth
Kouč Horváth: Prémie na Plzeň? Sekaná a kuřata. Sima je zázrak, trenérům vykám

V roli hlavního kouče v profesionálním fotbale začínáte. První trenérské krůčky jste dělal jako asistent u vašeho otce v Boleslavi. Dalo vám to hodně?
U táty jsem začínal jako asistent, spoustu skvělých trenérů jsem poznal i jako hráč v Německu. Myslím, že pokud člověk není hloupý, od každého kouče si nějakou zkušenost do budoucna odnese. Ve finále ale stejně musí jít svou vlastní cestou, nejde někoho kopírovat, jelikož každý trenér má svou vlastní osobnost.

Působil jste i v Radotíně či na Vyšehradě, to jsou samé střední Čechy. Do Ústí tedy dojíždíte?
Ano, ta cesta je úplně v klidu, za hodinku jste v Praze. Je nás tu takových víc, navíc je čas si v autě probrat určité věci, podebatovat si a podobně.

Takže zbude čas si občas kopnout i pražský krajský přebor za Újezd nad Lesy? Ve smlouvě v Ústí to prý zakázané nemáte…
Na podzim jsem stihl dva zápasy, ale mám rodinu, děti, do toho teď další povinnosti. Samozřejmě to nechcete úplně vyloučit, ale moc růžově to nevidím.

V Újezdu vám chytá Jaromír Blažek. Měl by ještě na druhou ligu?
Já si myslím, že kdyby trochu máknul na figuře, tak určitě (smích). To je samozřejmě sranda, v ruce to pořád má a je to zkušený gólman, v přeboru toho spoustu uhraje svou chytrostí.

Sledujete pořád i fotbal v Německu?
Samozřejmě, že ano.

Když Hamburk před lety jako poslední tým, který nikdy nesestoupil z Bundesligy, spadl, jaké byly vaše pocity?
Běžely tam hodiny, jak dlouho už hraje Hamburk Bundesligu, a najednou se čas zastavil. Dvakrát se snažili o návrat zpět, ale nepodařilo se jim dostat ani do baráže. Paradoxně letos, kdy tlak a očekávání už možná nejsou taková, se jim daří. Věřím, že to zvládnou.

Ondřej Lípa, dříve fotbalový komentátor, pak funkcionář a nyní jeden z manažerů iniciativy Fotbalová evoluce
Tvář (F)evoluce Lípa: Prý jsem absolutní pacient. Chci být fotbalu blíž