Fanoušci měli v sobotu dopoledne štěstí, že se ve Zruči nad Sázavou vůbec hrálo. Pršelo tam totiž celý pátek i během samotného zápasu s Kondrací. Navíc borci obou týmů zvládli teplotu šest stupňů nad nulou. Na první pohled byly na hřišti kaluže vody, a tak se dalo očekávat, že půjde spíše o vodní pólo než fotbal.

I tak byl ale samotný trávník ve špičkovém stavu, je udržovaný. I díky tomu se mohlo alespoň trochu hrát. Překvapilo mě i o něco menší vedlejší tréninkové hřiště, i to mělo kvalitní povrch.

TJ JISKRA Zruč nad Sázavou
Vzhled areálu: 2
Cena vstupného: 30,-
Kvalita trávníku: 1
Úroveň zápasu: 4
Atmosféra: 3
Občerstvení: 4
Zázemí pro fanoušky: 2
Výsledná známka: 3

(známkování probíhá jako ve škole)

Samotný areál znám dobře ze svého fotbalového působení na Kutnohorsku. Hřiště je opticky rozlehlé díky zatravnění bývalé škvárové dráhy, která dříve vedla okolo hřiště. V areálu jsem ještě našel nohejbalový kurt. Jediné, co celkový pohled trochu kazí, je všudypřítomný vysoký porost trávy. Posekáno zkrátka nebylo.

Naopak musím pochválit pořadatele – ač mají tribunu na sezení, snažili se hlídat nařízené rozestupy mezi fanoušky, kterých v „zimním“ počasí dorazilo padesát. A nebýt pěkné kryté tribuny, asi by nepřišel nikdo.

Co mě ale velmi zklamalo, to bylo občerstvení. „Dříve měli hospodu pod tribunou sami fotbalisté. Pak ji pustili a šlo to od desíti k pěti,“ upozornil mě kolega novinář Josef Tůma. 

A měl pravdu. Vchod do hospody najde jen znalec. Označení žádné. Na dveřích je pouze stará samolepka „fandíme našim“. Uvnitř je staré vybavení, nechybí alespoň tradiční klubové vitríny s poháry. 

Pohled na prázdný a vypnutý elektrický gril hovořil za vše. Počasí ho nedovolilo venku využít. Škoda. Nicméně hostinský se snažil a dělal klobásy alespoň na pánvi. Na dračku ale nešly. V sobotu naopak frčel hlavně grog a čaj. Málokdo se odvážil dát si pivo, byť jsem na čepu viděl Kozla a Plzeň. 

Další nabídka? Prázdné regály, pár brambůrek a jinak limonády v plastu. Nicméně pan hostinský byl fajn chlápek a Zručští mohou být rádi, že mají na fotbale alespoň nějaké občerstvení. Za příznivějšího počasí by se za vůní klobás a oblíbeným pivkem jistě hrnulo více lidí.

Zruč ovšem neuspěla ani při naší návštěvě toalet. Moderní nejsou, což o to, takových je na fotbalech stále nespočet, ale se zápachem by se jistě dalo něco dělat. Tak snad příště.

Samotný zápas byl podle očekávání spíše boj. Hosté tlačili, ale domácí se ve 22. minutě dostali poprvé za půlku, přišla penalta a vedoucí gól Jelínka. Kondrac mohla odpovědět záhy také z desítky, ale domácí brankářská legenda Tomáš Cudlín pokutový kop chytil. Zápas skončil 2:2. V penaltách Cudlín další dvě chytil, a tak bod navíc zůstal doma.

„Hráli jsme na vodě. Balony se zastavovaly. Nebylo to o fotbale, ale o bojovnosti. Dva body nakonec bereme, ale měli jsme mít tři, je to škoda,“ řekl po zápase trenér Zruče Michal Váňa a pochválil brankáře Cudlína: „Chytil celkem tři penalty a dalších několik šancí soupeře. Navíc dal sám rozhodující penaltu. Naštěstí jsme ubojovali dva body.“

A jak je na tom Zruč z obecnějšího hlediska? Jiskra se už v zimě smiřovala se sestupem do okresního přeboru. Na jaře však soutěž ukončil koronavirus a poslední celek tabulky se zachránil. Klub se rozhodl ještě jeden rok I. B třídu zkusit.

Nejslavnější dobu si prožila Zruč na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, hrála krajský přebor. Letos Jiskra oslavila už 105 let existence.

Zatímco A tým v I. B třídě dává soupisku horko těžko dohromady, klub už myslí na budoucnost. Starší žáci hrají na čele I. A třídy. „Jsou opravdu šikovní. Někteří už chodí vypomáhat do B týmu. Na tuhle generaci hodně sázíme,“ přiznal tajemník klubu Stanislav Koudela.

Jiskra má ještě mladší žáky a starší přípravku v okresním přeboru. Zájem zručských dětí o fotbal je. Klub sice nemá mladší přípravku, ale má tu nehrající. Tedy kluky a holky kolem pěti let. „Věřím, že se náš fotbal znovu zvedne a áčko bude mít v budoucnu dostatek bojovníků,“ dodal Koudela.

Jakou výslednou známku ve Zruči nechat? Průměrná trojka je od Fotbalového detektiva Deníku odpovídající. Servis pro fanoušky, kromě tribuny, zkrátka není ideální, což se odráželo i na celkové atmosféře zápasu. Chlapi ovšem uměli povzbudit a nechyběla ani závěrečná děkovačka, na dvojku to ale tentokrát prostě nebylo.

Na koho si posvítíme za týden? Buďte v pohotovosti. Třeba Fotbalový detektiv Deníku zamíří právě k vám!