Domácí i přes půlhodinovou hru v oslabení dotáhli zápas ke třem bodům. Hosté si na cestu na Berounsko přibalili v samém závěru dokonce dva vyloučené. Z toho první byl z kategorie kuriozit.

Hosté si týden předtím jako vůbec první v soutěži vyšlápli na vedoucí Velim. Na hřišti jejího nejbližšího pronásledovatele ale pro ně zápas veselý konec neměl. Navzdory půlhodinové přesilovce nedokázali pohnout s poločasovým výsledkem 2:1.

„V prvním poločase jsme byli jasně lepším týmem, i přesto jsme odcházeli s jednogólovým mankem. Dařilo se nám hrát kombinačně, hráli jsme na rozdíl od domácích fotbal. Bohužel první gól jsme dostali po diskutabilním trestňáku, který domácí zahráli ale perfektně. Už předtím jsme se ale dostávali do příležitostí, jednu z nich Adam Vokáč využil pěknou střelou na zadní tyč. Jenže do přestávky domácí vyrovnali, byť s podezřením na ofsajd, ale to se nedá nic dělat. S výsledkem jsme chtěli něco udělat, kluci byli odhodlaní, věděli, že hrají lépe než domácí, kteří mě herně hodně zklamali na rozdíl od předchozím utkání s nimi. To, že jsme pak hráli proti deseti, nám moc nevyhovovalo, soupeř se takticky zatáhl, nám už nešly tolik přihrávky, nedokázali jsme vyrovnat i přes veškerou snahu,“ uvedl vedoucí Komárova Jan Bežó.

V samém závěru pětiminutového nastavení pak přišlo hned dvojnásobné lovení v zadní kapse sudího. Jako projev nedostatečného respektu ke hře označil přestupek Michala Pužíka v zápise. Jeho posledním počinem v utkání bylo zakopnutí míče daleko do pole poté, co se při rozehrávání přímého kopu objevily na hrací ploše hned dva balony. „To, co se tady dělo, jsem neviděl hodně dlouho. Domácí lavička nás častovala podivnými výrazy, emoce plály, jejich střídající hráč Miškovský při našem trestňáku ho rozehrál k údivu všech proti naší brance a ještě nám ukazoval něco s přirozením, řečeno slušně. Když obdržel žlutou kartu, tak zase přiletěl k Pužíkovi další míč z lavičky a místo, aby oni dostali žlutou za nesportovní chování, obdržel za zakopnutí míče druhou žlutou náš hráč. Nechápu to, rozhodčí to vůbec nezvládal. Navíc se čas natahoval, náš brankář už mrznul pět minut v jejich vápně, když jsme chtěli rozehrávat, ale pořád nemohli,“ vyjádřil se Bežó.

Sotva pak k rozehrávce došlo, trefil Vaníček ve skrumáži na šestnáctce rukou od obličeje Miškovského a do sprch i on zamířil s náskokem několika vteřin před ostatními. „Podle mě šlo ale o souboj s kapitánem Sedláčkem, který se Vaníčkovi pověsil na záda, ten se snažil vytrhnout, přičemž ho zasáhl rukou do obličeje, o tom žádná, a bylo tady další vyloučení. Pak místo dalšího nastavení sudí pískl raději konec,“ dodal rozhořčený vedoucí hostů. V šatně pak měly frustraci hostů odnést ještě dveře, jejichž rozbití pořadatelé později hlásili rozhodčímu. „Hosté asi nezvládli to, že si nebyli proti deseti schopni vytvořit šanci,“ uvažoval nad poněkud divočejším závěrem trenér Dobrovice Ondřej Murárik. „Já bych závěr vůbec jinak neřešil, zvláště když jsme si byť po emotivním konci podali ruce, je to fotbal. V kabině rozhodčích byl zkušený delegát prvoligový rozhodčí Pavel Franěk, tak když to viděl z nadhledu, udělal si obrázek o chování hlavně domácí lavičky. Navíc při podpisu zápisu nebylo žádné nahlášení poškození dveří. A pokud to nahlásil hlavní pořadatel, tak nevím jak, když už si bez vesty s námi dával v hospůdce pivko a debatoval s naším kapitánem, který chodí ze šatny vždy poslední. Ale to nic nemění na tom, že jsme po dobrém prvním poločase ten druhý odehráli hůře a na body jsme nedosáhli,“ řekl Jan Bežó.

Domácí trenér byl pochopitelně rád, že s týmem v těžkém utkání napravil předchozí domácí remízové zaváhání, byť výpadku se hráči nevyvarovali ani tentokrát. „Vstup byl z naší strany velice dobrý a aktivní a zaslouženě jsme šli do vedení. Bohužel od té doby pro mě nepochopitelně hráči upustili od aktivní hry a soupeř dokázal potrestat zbytečnou chybu,“ mrzelo Murárika.

Ovšem jen chvíli. Volf po vyrovnání stihl vrátit domácím náskok ještě před odchodem na přestávku. „Musel jsem trochu přeskupit řady, protože to nefungovalo. Tím jsme se zase dostali do hry, i když soupeř byl pořád o něco více na balónu. I tak se nám ale do poločasu podařilo po pěkně akci dostat do vedení 2:1,“ líčil už s úlevou Murárik.

Druhý poločas se vyvíjel podle domácích not až do žluté dvouminutovky úvodního střelce Michala Sedláčka. „Červená nám to zkomplikovala. Naštěstí se hráči semkli o to víc a zbytek utkání odehráli skvěle. I v deseti jsme si vypracovali dvě gólové příležitosti a Komárov vůbec do ničeho nepustili,“ pochvaloval si Ondřej Murárik.

Dobrovice – Komárov 2:1 (2:1)

Branky: 18. Mich. Sedláček, 44. Volf – 25. Vokáč. Rozhodčí: Beneš. ŽK: 7:3. ČK: 59. Mich. Sedláček – 90.+5 Pužík, Vaníček. Diváci: 80.

Dobrovice: Kocmich - Prskavec, Marek Sedláček, Vrána, Klain (70. Tomíček) - Novák (D. Miškovský), Michal Sedláček, Kučera, Zelinka - Volf (90. Pečínka), Korec (90. Kořínek).

Komárov: Altman - Hlavatý (46. Keckstein), Kaufman, Vaníček, Štych (85. Peták) - Klimeš (69. Mizera), Pužík, Vokáč, Srp - Mojdl, Vajs. Trenér: Nesnídal.

V sobotu od 10:30 hodin přivítá Komárov doma Český Brod B.