Z působení v plzeňském Rapidu jste se vrátil vlastně domů. Jak vás spoluhráči včetně vašeho bratra Jiřího přivítali?
Slíbil jsem klukům už v zimě, že pokud vyhrají okresní přebor a postoupí, tak se vrátím a pokusím se v I.B třídě pomoct k dobrým výsledkům, takže se mnou počítali už dopředu a hlavně se těšili, že přibudou nějaké peníze do kasy za zápisný.
První zápasy v soutěži ale Tlustici nevyšly, proti Dalekým Dušníkům už bylo potřeba získat body.
Je to tak, první dvě utkání nevyšly, nedařilo se nám střelecky a dostávali jsme laciné góly. Chtěli jsme to tentokrát zlomit, to se nám povedlo a my získali důležité tři body.
V první půli to ale tak nevypadalo, proč jste prohrávali 0:2?
Oproti předchozím zápasům jsme pozměnili taktiku, ale první půle se nám přesto nevydařila. Dostali jsme dva góly po našich chybách a přesto, že jsme měli několik velkých šancí, tak se nám nepodařilo vstřelit branku.
Co se stalo v kabině, že jste zatroubili k takovému obratu na konečných 5:2?
O poločase jsme si řekli, že už nemáme co ztratit, vyhecovali jsme se a na soupeře vletěli. Brzo se nám podařilo prolomit naše střelecké trápení a pak už nám to tam začalo padat.
Vstřelil jste gól z penalty, byl hodně uklidňující?
Penalta byla už v čase, kdy byl zápas v podstatě rozhodnutý. Vedli jsme o dva góly a soupeř byl bez dvou vyloučených hráčů, takže i kdybych neproměnil, tak věřím, že bychom zápas v klidu dotáhli do vítězného konce. Navíc byl vyloučen i soupeřův gólman a do brány se musel postavit jeden z hráčů. O to bylo proměnění penalty jednodušší.
Co diváci, po takovém obratu bývají velké ovace. Byly?
Diváci nás podporovali celý zápas a slavili s námi každý gól. Po zápase nám také zatleskali za povedený obrat zápasu a všichni jsme byli rádi, že budeme moci konečně oslavit první výhru.
