Fotbalová asociace opětovně vyzvala k restartu tréninků u výkonnostního fotbalu ve shodě s Národní sportovní agenturou.

„Za klíčové nyní považujeme změnu v oblasti přístupu k výkladu sportoviště. Fotbal disponuje plochou sportoviště o šesti tisíc metrů čtverečných, z našeho pohledu je proto nepřijatelné ctít pravidlo, že na sportovišti bude jedna dvojice. Na druhou stranu jsme si vědomi závažnosti situace, a proto jsme připravili takový plán, který neohrozí zdraví našich členů. Změna však musí být okamžitá, v opačném případě budou škody na našich dětech nenapravitelné. Amatérský sport nemůže zůstat upozaděn,“ uvedl generální sekretář FAČR Jan Pauly.

Fotbal jim hodně chybí

Zatímco krajské soutěže jsou připraveny na konci března ke spuštění, když to situace dovolí, v okrese zatím jasno není. Hráči ale musí být připraveni, i když momentální vyhlídky nejsou opět moc optimistické. „Tak jako asi každému fotbalistovi i mě fotbal chybí,“ přiznává brankář Sparty Podluhy Jan Jirásek, který dodává: „A to celkem hodně!Vypadá to, že to ještě nějakou chvíli budeme muset vydržet, než si spolu všichni zakopeme.“

Podobně je na tom i záložník Spartaku Žebrák Michal Dochtor. „Fotbal mi chybí moc a tím víc, když ještě trénuji děti, takže je to takový dvojitý smutek. Dělám fotbal celý život, takže je to dost těžké i pro manželku, když to musí poslouchat i doma,“ pousmál se čtyřicetiletý lídr týmu okresního přeboru.

Schází setkávání s kamarády

I s dětmi se Dochtor určitě těšil na využívání nového hřiště s umělou trávou, které vyrostlo v areálu Spartaku na místě bývalého kluziště. Hráči si museli jste odvyknout na pravidelné setkávání s kamarády z týmu. To je vcelku zásadní přerušení vztahů. Jak se s tím fotbalisté vyrovnávají? „Co si budeme povídat, u kolektivního sportu je ta parta asi nejdůležitější a zvlášť na této úrovni. To je vlastně alfa omega toho, proč ještě hraju fotbal. Chybí to posezení po tréninku a po zápase,“ má jasno Dochtor.

„S klukama se nevídám, protože bydlím celkem daleko od všech z mého týmu. Bude velice těžké dostat se zase do toho týmového rozpoložení, které bylo před touhle celou pandemií. Člověk se s tím asi vyrovnat nemůže, jen to musí celé přečkat a doufat, že už to celé brzo skončí,“ věří podlužský gólman bydlící v Berouně.

Je třeba, aby nařízení měly hlavu a patu

Oba hráči mají společné, že hráli za Králův Dvůr i za Praskolesy. Jan Jirásek coby žák a dorostenec nastupoval na stoperu v dresu Cábelíků, chytání ho chytlo až s blížící se dospělostí v Praskolesích, odkud přešel do Podluh. Se Spartou po sedmi sehraných zápasech tohoto ročníku vede třetí třídu.

Michal Dochtor byl stěžejním hráčem Králova Dvora ve svých nejlepších letech, v Praskolesích si zahrál I. B třídu. Teď musí respektovat omezující nařízení, u kterých jsou často pochybnosti, zda jsou stoprocentně nutné a správné.

„Budu diplomat. V rámci možností nařízení respektuji. Roušku tam, kde je to doporučené nosím, ale myslím si, že bychom měli žít normálně, třeba i s rouškami. Ale musí to mít hlavu a patu, protože já se v těch nařízeních ani nevyznám,“ podotkl Dochtor.

„Člověk to musí respektovat, i když ne všechno, co vláda vydá je správné. Myslím, že tak striktní opatření omezující sport už nutné nejsou, trvá to už velice dlouho,“ řekl jedenadvacetiletý Jirásek.

Hrajeme venku, tak proč to nejde!

Právě opatření vůči amatérskému sportu, zejména tomu provozovanému na čerstvém vzduchu, leží sportovcům v žaludku.

„Říká se sportem ku zdraví, takže když nemůžeme sportovat, je vlastně řečeno vše. Takže jsem jednoznačně pro, aby ta opatření zejména na čerstvém vzduchu neměla být tak přísná. S tím je spojená i psychika lidí, nemůže se sportovat, všichni jsou nervózní. Hlavně děti tím trpí. Mám doma jedenáctiletého syna, tak to dobře vidím,“ má jasno Michal Dochtor.

„Myslím, že by se v tomto měla udělat nějaká výjimka. Člověk ten sport potřebuje. Navíc hrajeme venku, myslím si, že by to mohli trošku respektovat a přimhouřit oko. Jak jsem řekl, trvá to už velice dlouho a hodně lidi by bylo rádo, kdyby už se něco začalo hýbat k lepšímu. Aspoň v tom profisportu udělali nějaké výjimky, ale chtělo by to uvolnit také amatérský sport,“ dodal Jan Jirásek.