V brance s sebou mrská od jedné tyčce ke druhé, na věk nedbá. Často předvede dobrý zákrok, umí zkušeně dirigovat spoluhráče. „Ale už to není jako dřív, to jsem byl rychlejší a pružnější. Teď jsem tvrdší, ale zase mám ty zkušenosti. Pomáhám trénovat gólmany a až přijde někdo, kdo bude moct chytat místo mě, tak mu rád dveře uvolním, aby tady rostl.”

Každého napadne, jaká asi jsou Loubalova rána po zápasech a tréninkách. Vysoký brankář mnohé překvapí. „Kdybych si chodil jednou za čas zahrát za starý pány, tak by to bylo mnohem horší. Když ale trénuju pravidelně, u nás je to úterý a čtvrtek, v sobotu pak zápas, tak to není nejhorší. Bývalo to horší. Jak je tělo pravidelně v pohybu, tak si zvykne,” usmívá a přizná, že v rámci tréninku si někdy uleví, pokud má vedle sebe kolegu. „Vím, jak si pomoct, abych to nepřehnal.”

Pro zraněného Nshana Avetisjana musela na hřiště sanitka.
Brutální fotbalový střet. Avetisjan z Marlenky má zlomený kotník, visela mu noha

Horší je to s psychikou, po debaklech na tom muž, který kromě Ústí nad Labem působil v Teplicích, Brozanech nebo Litoměřicích, není úplně nejlépe. „Někdy se stane, že dostanu hodně gólů. Ty míče jsou jiné než dříve, celkově padá víc branek i díky nim, a taky hráči jsou fotbalovější, víc toho umí. Nebyl jsem na to zvyklý, tři čtyři branky za zápas jsem nedostával. A nedávno od Domoušic sedm… Od pana Bokši, který mě vedl v Teplicích, jsem si ale vzal to, že po zápase se v emocích nemá nic řešit. Nezdary si vyříkáme až později.”

Podívejte se na Tomáše Loubala v akci:

Zdroj: Deník/František Bílek

Neříká si Loubal po debaklech, jestli by nebylo moudřejší trávit víkendy jinak? „Ale to víte, že se mi honí v hlavou takový to ´ty pitomče starej, proč do tý brány lezeš´. Pak se z toho oklepám a zase do ní vlezu,” rozesměje se od srdce.  Na svůj věk má dobrou práci nohama, přitom na přelomu 80. a 90. let se od brankářů hra nohama nevyžadovala. „V závěru tý mojí kariéry už trošku jo. Dnes je to úplně jinak, po gólmanovi se chce, aby byl něco jako libero. Já nohama hraju rád, i když to není úplně slavný. Po konci kariéry jsem chodil za veterány do útoku, tam jsem se zlepšil v tomhle směru.”

Fotbalový klub z krajského přeboru Královéhradecka má ve svém středu zahraniční fotbalisty. Mezi ně patří také Ghaňan Musa Ansuma (vlevo) a Francouz Jean David Nessoumou.
Ghanský fotbalista Ansuma o rasismu: Házeli na mě banány. A co řekl o Kúdelovi

Loubal, který za vrchol své kariéry považuje kromě druholigových zkušeností angažmá v Brozanech, tam si prý fotbal vyloženě užíval. Zimu gólmanského života ber tak, jak přišla. I na ní je prý spousta krásy, byť už řada věcí není jako dřív. „Když to na hřišti není výbuch, jako třeba nedávno s Domoušicemi, kdy nám dal soupeř sedm branek, tak mě to baví,” uzavírá severočeské brankářská legenda.