Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Před jejím spuštěním se Deník vrátil společně s trenérem Františkem Barátem k uplynulé sezoně v České fotbalové lize, kterou Cábelíci zakončili na sedmém místě, když se po většinu sezony pohybovali v ve vyšších patrech tabulky.

Sezona byla premiérovou, kdy Králův Dvůr vystupoval jako farma 1. FK Příbram. Jak jí hodnotíte?
Podle mě musí být na obou stranách maximální spokojenost. Za Králův Dvůr chodilo kromě domácích hráčů hodně zajímavých hráčů z Příbrami. Mezi nimi i ti, kteří hrávali za áčko, Švancara, Hájovský, oba Krbečkové. Takže přišla kvalita, ale také atraktivita.

Sestava se ale často proměňovala.
Posily z prvoligového kádru samozřejmě nechodily pravidelně, ale pro mateřský klub bylo výhodné, když mladí hráči odehráli více utkání v Králově Dvoře, jako třeba Matějů. Spoustu zápasů odehrál Jarda Tregler, řadu utkání má za sebou i Patrik Brandner. A to nemluvím o těch, kteří byli v Králově Dvoře z Příbrami na hostování, jako Soldát, Kraus nebo Pilík. Z tohoto pohledu to bylo pro tyto mladé kluky dobré co se týče přechodu do dospělého fotbalu.

Hráčů tedy chodilo dostatek?
Je to tak. Když jsem to porovnával s ostatními kluby, které byly farmami, tak jsme patřili k těm lepším, co se týče dotování farmy hráči.

Pokračovat se tedy ve faremní spolupráci bude.
Na obou stranách je odhodlání pokračovat ve spolupráci. Myslím, že pro obě strany je to přínos.

Vraťme se ještě k umístění. Nešlo to přece jen o kousíček výše?
V tomto případě musím říci jednu pravdu, že hráči jsou někdy posledními, kteří mohou výsledky ovlivnit. Hraje tu roli velká řada dalších faktorů.

Jaký například?
Jako trenér to vidím nejvíce. My jsme čekali, že nebudeme hrát pořád ve stejné sestavě, ta se často měnila. To je ve farmě obvyklé. Vlastně jsme hráli stejně až v posledních dvou kolech, protože už hráči Příbrami byli na dovolené. V řadě zápasů se třeba vyměnila půlka mužstva, takže automatismy nemohou fungovat. Navíc někdy se stalo, že kluci odseděli na lavičce zápas za Příbram a pak šli hned zostra za Králův Dvůr, takže nebylo možno nic nacvičit. To je jeden z důvodů, proč ty výsledky nebyly trochu lepší.

Sezona začala dobře, hodně jste čeřili vodu.
První polovina podzimu byla výborná, ta druhá už byla horší. Přišel úsek sedmi osmi zápasů, kdy to nebylo úplně ono. Jaro bylo o poznání lepší. Myslím ale, že zisk bodů je slušný, skončili jsme sedmí. Pokud nehrajeme o postup nebo o záchranu, tak jestli mužstvo skončí šesté nebo sedmé, už je vcelku jedno. Chtěli jsme být čtvrtí, což by bylo v té konkurenci vynikající umístění. Klobouk ale dolů, že takhle to nakonec šlo.

Sehranost je jedna věc, druhá je vztahová otázka mezi hráči.
Právě tady patří velký dík kostře domácích hráčů, to znamená Šilhavý – Sabou – Petr. Tato trojice vlastně rozhodovala o atmosféře v mužstvu, starala se o pořádky a zvyky, které vždy musí fungovat. Ti tři jsou každý trochu jiný, ale jsou super pro tým. To hodně pomohlo jak těm starším, tak i těm mladším, kteří z Příbrami přicházeli.

Dalo by se říci, že zkušenosti z Králova Dvora pomohly potom i příbramské juniorce, která dosáhla na vynikající umístění ve své soutěži.
S tím souhlasím. Ani ne tak už na konci, kdy juniorka měla své jisté. Předtím se ale spolupráce projevila tak, že my jsme byli v klidných vodách a juniorka bojovala o to třetí místo, na které nakonec dosáhla.

Mluvíte o klidných vodách, ale soutěž byla hodně vyrovnaná.
Sestupovaly čtyři celky, takže dole se to mlelo pořád. Rizikový byl pro nás ale pouze úsek šesti sedmi kol, kdy jsme nemohli postavit úplně nejsilnější tým, ale zvládli jsme to. Navíc jsme v této části hráli s týmy, které hrály o záchranu na jejich hřištích, takže to nebylo jednoduché, konkrétně Písek, Čáslav, Benešov.

Bodů mohlo být trochu více, kdybyste lépe proměňovali penaltové rozstřely po remízách.
My jsme hlavně neměli v tolika zápasech remizovat, dvanáct utkání, to je moc. Měli jsme řadu možností rozhodnout zápasy v řádné hrací době, pak by na ty penalty nedošlo. Je to pak loterie. Nakonec jsme ale ně tolik nepropadli, z dvanácti případů jsme sedmkrát prohráli a pětkrát bodovali.

Kde jste tedy měli podle vás vyhrát v základní hrací době?
Třeba v Benešově ne, tam jsme byli za bod rádi, ale v Písku jsme ale určitě měli vyhrát. Tam jsme měli v posledních minutách drtivou převahu, obrovský tlak a řadu šancí. Ale byly to i jiné zápasy, například na Vltavínu.

Oblíbencem fanoušků se stal brankář Lukáš Krbeček, kterému se při penaltách vcelku dařilo.
Určitě, Lukáš i se svým bratrem Tomášem v útoku přistupovali ke všemu hodně profesionálně a byli přínosem. A co se týče penalt, tak ještě musím upozornit, že se dařilo i druhému gólmanovi Krčkovi. Ten šel hodně nahoru.

Podle našich informací ale Krbečky už v Králově Dvoře neuvidíme.
Bohužel, je to tak. Nastoupili totiž do přípravy s Vyšehradem, ten šel do druhé ligy a jelikož jsou pod smlouvami, bude lepší, když je bude platit klub, kde hrají.

To už se posouváme k nové sezoně. Je možné, že uvidíme někoho dalšího v dresu Králova Dvora, který má vztah ke zdejšímu regionu?
Třeba Tarczal už odehrál na podzim za nás dva zápasy, v tom druhém se bohužel zranil. Co není, může tedy být, pokud nesežene nějaké angažmá, tak je možné, že ho tady uvidíme.

Třeba Treglera ale zřejmě neuvidíme, vždyť v přípravě prvoligového áčka nastupuje hodně pravidelně.
Pro Jardu Treglera bylo působení na farmě ohromným přínosem. Právě kvůli tomu, že si natvrdo vyzkoušel dospělý fotbal. Vzpomenu jen na zápas v Novém Bydžově na podzim, kde hrál stopera a na něho hráli dvoumetroví chlapi. Tam dostal hodně ran, dohrával s rozbitou hlavou, ovázanou. To jsou přesně ty zápasy, které ho zocelí, tam je domácím povoleno téměř všechno. Takže musí přijmout a ještě nebrečet. Určitě to pro něj byla tvrdá průprava pro ligu, pokud do základu naskočí. I když to nebude mít jednoduché, když Zápotočný i Hájovský by měli zůstávat.

V novém ročníku ČFL je nasazeno dvacet klubů. To není obvyklé.
To jsem úplně nepochopil. Po závěru soutěže přišel pěkný chaos, pro ty kluby, kterých se to týkalo, to muselo být strašidelné. Oni to udělali šalamounsky, když nechtěli, aby vlastně zachráněné týmy spadly, a tak to rozšířili na dvacet. Jaké zájmy kdo sledoval, to je otázka pro někoho jiného. Podle mě to dobré není, už minimálně čtyři pět let mluvím o tom, že těch osmnáct je hodně, že by se to mělo zredukovat a najednou je to o dva více. Navíc jestli další ročník budou chtít udělat opět na osmnáct, tak to bude hodně náročné, protože spadne minimálně pět mužstev. A může jít i šest. To je masakr. Myslím, že to není šťastné řešení. Navíc se ptám, proč se na to přišlo až po osmi zápasech, může se to stát jeden nebo dva, co tam ti funkcionáři dělají?

Už jste zahájili přípravu?
V Králově Dvoře jsme již začali, ale ještě úplně nevíme, s kým to přesně bude. Víte, že se to opět bude tvořit za pochodu, něco na poslední chvíli, až se bude vědět o tom, jestli hráči dostanou angažmá výše nebo neodejdou do zahraničí. Zkušenosti s tím máme, uvidíme. Třeba Tarczal s Volešákem trénují zatím s juniorkou, odešel Danoski, Šlapák už odešel dříve, Matěj Štochl skončil ze zdravotních důvodů. Áčko je na soustředění, až se vrátí, tak se něco bude dělat. Co se týče kádru, mluvili jsme o tom i s panem Hrabákem, jestli jsme měli nyní jenom jedenáct lidí kvůli soupisce a dva navíc, tak teď bychom chtěli mít opravdu jedenáctku lidí na hřiště.

Jaká bude příprava?
Po prvním tréninku hrajeme hned ve středu první přátelák s Benešovem. My je budeme podobně jako v zimě kombinovat společně s juniorkou, protože zatím bychom to jak jeden, tak druhý tým, dohromady nedali. Hrajeme vlastně tři přípravy a už je pohár. Po Hořovicku a po turnaji v Milevsku už přijde pohár.

Pokud by Králův Dvůr postoupil do třetího kola poháru, hrál by se Spartou Praha. Je to velké lákadlo?
Tak to na každý pád. O to větší bychom měli mít motivaci všechno zvládnout, zvláště, když jsme loni pohořeli v Dobrovici.