Do Nového Strašecí jste jeli potvrdit první místo. Soupeř ale dlouho odolával. Jak jste to viděl z lavičky?
Jeli a jsem rád že se to podařilo. Měli jsme více ze hry a šance také byly, ale bohužel se neproměnily a Strašecí stále cítilo, že by mohly nějaké body zůstat doma.

Trenér Petr Vrabec vás poslal do hry společně s Tomášem Srpem. Oba jste rychlí, co bylo vaším úkolem?
Mě osobně řekl trenér, abych nabíhal za obranu.

Po chvíli vašeho pobytu jste vstřelil první gól.
Na středu se vybojoval balón a přišel centr za obranu. Rozběhl jsem se mezi stopery, hlavou si přistrčil míč a už jsem běžel sám na brankáře. Pak už jsem to vyřešil gólově, když jsem střílel vedle brankáře na první tyč.

Druhý gól byl doslova lahůdkový. Chtěl jste to takto udělat?
V první fázi to bylo o štěstí. V souboji na půlce jsem odehrával balón, aby domácí nešli do protiútoku. Naštěstí se míč udržel na hrací ploše a rozběhl jsem se za ním. Když už jsem pak byl ve vápně, tak jsem věděl, co chci udělat. Brankáře bych těžko obstřeloval, řešil jsem to tak trochu typicky lobem. Na ten si ještě sáhl, ale ne dostatečně a já doklepával do prázdné branky. Takže jsem to takhle chtěl (směje se).

Jak jste prvenství v divizi oslavili?
Řekl bych, že celkem dobře. Atmosféra byla výborná. Jsme rádi, že se takhle vydařil podzim.