První fotbalový míč viděli v Žebráku v roce 1900, kdy městečkem údajně prošel jakýsi sportovec, který se vsadil, že požene kopací míč z Prahy do Paříže. Další míč se zde objevil o čtyři roky později, a to v rukou studentů, kteří zavítali do zdejších krajů na prázdniny. Pak ale byla 21. dubna 1912 z iniciativy Ludvíka Vitáčka a Ervína Hechta svolána schůze příznivců fotbalu, která se stala ustavující schůzí kopané v Žebráku. Oddíl fotbalistů Žebráku se přihlásil do tehdejší západočeské župy fotbalové v Plzni. Společnými silami si klub opatřil jednoduché úbory, sestávající se z bílé košile s nezbytnou červenou hvězdou a černých kalhot.

K prvnímu přátelskému utkání Žebrák vyrazil do Rokycan. Tamní mužstvo SK Rokycany ovšem svého soupeře vyprovodilo domů s odstrašujícím výsledkem 16:1. Poté ale začali žebráčtí fotbalisté pilně trénovat, aby se časem dostavily výsledky.

Poté se zastavme u roku 1915, kdy zuřila první světová válka. Mužstvo Žebráku bylo značně omlazené, neboť ti starší byli povoláni na vojnu. V tomto roce bylo sehráno osmnáct utkání, z toho devět vítězných, pět prohraných a čtyři zápasy skončily nerozhodně. Na jaře 1917 ale narukovali i mladí fotbalisté a klub zastavil svou činnost. Postupně ale fotbal v Žebráku opět začal nabírat obrátky.

Do mužstva totiž přišel výborný fotbalista Petr Loucký, který zde nosil kapitánskou pásku. Pod jeho vedením vyhrál Žebrák nově vzniklé mistrovství fotbalové župy a to se o rok později opakovalo dokonce i v kategorii dorostu.

Ale pak přišly další těžké chvíle, když se v roce 1936 na klubové schůzi sešlo jen dvaadvacet členů. Navíc A mužstvo sestoupilo z I. třídy do druhé. Na následně svolanou valnou hromadu se dostavilo ještě o dva členy méně.

Záchrana ale přišla z místní továrny na obráběcí stroje J. Volman, která nabídla sloučení klubu s podnikovým fotbalovým kroužkem. A tak 6. června vznikl klub SK IVO Žebrák. Zanedlouho pak mužstvo vybojovalo postup do I. třídy. Poté dokonce Žebrák hrál kvalifikaci o postup do divize, což se mu po skvělém výkonu podařilo. V divizi si Žebrák vedl velice dobře a pamětníci na tyto roky ještě dnes vzpomínají.

V tomto úspěšném kádru mimo jiné nastupovali Hrdlička J., Skuhrovec, Bělohlávek J., Morkus Fr., Krejčí Fr., Zítek Fr., Nový F., Vališ A., Benc V., Englmajer M., Lažánek J., Zeman J., Bartoš J., Čelalák A. a řada dalších. I v následných letech se fotbalu v Žebráku dařilo.

Do Žebráku se poté vrátil místní rodák, československý fotbalový reprezentant, dlouholetý hráč Sparty Praha a SK Rakovník a zasloužilý mistr sportu Oldřich Nejedlý. Ten zde od roku 1950 zastával post hrajícího trenéra. Pod jeho vedením fotbalisté Žebráku vybojovali postup do divize.

Jenže pak přišlo zranění. V divizním utkání v Líních na Plzeňsku si Oldřich Nejedlý zlomil nohu. Léčil se v nemocnici v Plzni, kde jej ošetřoval i jeho fotbalový odchovanec MUDr. Vl. Kunc.

Dokončení ohlédnutí za žebráckým fotbalem přineseme v některém z následujících vydání našeho deníku.