Už jste jim poslali hlas? Nebo nashromáždíte kupony a vhodíte je do schránky Deníku těsně před koncem hlasování? Uzávěrka je 30. března! Každou středu představujeme čtyři z nominovaných, kteří odpovídali na tyto otázky:
1. Kdy a kde jste poprvé kopl do fotbalového míče?
2. V kterém celku jste strávil mládežnická léta a na jakého trenéra nejvíce vzpomínáte?
3. Jaká byla vaše nejvyšší dosažená soutěž a kde?
4. Vzpomenete si na svůj nejlepší fotbalový kousek?
5. Co říkali spoluhráči na vaší nominaci do ankety?
6. Jak hodnotíte váš fotbalový rok 2017?
MAREK FIALA
1. Řekl bych, že první kopnutí proběhlo někde za domem v mých zhruba 5 letech.
2. S fotbalem jsem začínal v Litvínově, poté jsem přestoupil do malého městečka v horách na Meziboří a další mé kroky vedly do prvoligového Mostu. Trenérů jsem zažil spousty, ale nejvíce mi utkvěl v paměti trenér Gergel v Litvínově, který měl pořád nějaké vtipné hlášky.
3. Nejvýše jsem hrál žákovskou ligu v Mostě.
4. Podle mého jednoznačně při zápase okresního přeboru, kde jsem na domácím hřišti v Karlštejně trefil zhruba 40 metrů vzdálené pootevřené okno v místním restauračním zařízení. Naštěstí se nikomu nic nestalo a pivo zůstalo tam, kde mělo.
5. V kabině proběhla gratulace. Bylo mi řečeno, že díky té nominaci u mě stoupla cena na „transfer marketu“. Už by při případném prodeji nemuseli nikomu nic doplácet. Jsou to vtipálci.
6. Rok 2017 hodnotím velice kladně. Dostal jsem možnost si zahrát vyšší soutěž. Poznal jsem nové přátelé, kterých není nikdy dost, ale hlavně mě nedoprovázelo žádné zranění, takže jsem se mohl naplno věnovat tomu, co mě už několik let nesmírně naplňuje.

JAROMÍR HEBEDA
1. S fotbalem jsem začínal v sedmi letech v Hořovicích.
2. Celá žákovská léta jsem odkopal v Hořovicích, kde moc rád vzpomínám na trenéra Jaroslava Vaňka (hodně mě naučil), odtud jsem putoval do Příbrami, kde jsem odehrál celý dorost. Rád vzpomínám na trenéry – Mašek, Špinar, Černý, Vavruška.
3. Nejvyšší žákovská soutěž (Hořovice), nejvyšší dorostenecká soutěž (Příbram) a v dospělém fotbalu divize (Hořovicko).
4. Bylo jich více – jeden z nich byl na Spartě za Příbram v dorostu, když jsem vyrovnával a vymetl šibenici z dálky. A v čerstvé paměti mám dva roky starý gól, který jsem vstřelil na domácí půdě v Chyňavě nůžkami proti Tlustici.
5. O nominaci mě informoval můj kamarád Dan Steiner, jinak bych o tom ani nevěděl (smích). Kluci mi to přejí a fandí mi (úsměv).
6. Byl pro náš tým nejúspěšnějším rokem v OP (2. místo) a sérií 22 neprohraných zápasů.
A pro mne byl také velmi úspěšný, nastřílel jsem přes 30 gólů.
JAN MOJDL
1. Poprvé jsem kopl do míče ve Rpetech, a nejvíc jsem kopal doma na vrata od stodoly.
2. Do jedenácti let jsem byl ve Rpetech, poté na Příbrami. Trenér? Asi pan Černý, otec Vaška Černého z Ajaxu, ten byl pro mě top trenér a pak pan Vavruška.
3. Zahrál jsem si první ligu v Příbrami, ale více jsem hrál 2. ligu v Čáslavi.
4. Tak to si na nic nevzpomenu.
5. Asi to ani neví, ale Šuba si určitě rýpne (smích).
6. Co se týče fotbalu, tak mám smíšené pocity nejdříve jsme spadli z ČFL, pak jsme měli celkem dobrý začátek podzimu v divizi, který jsme si sami ale nakonec pokazili a na jaře budeme hrát o záchranu. V osobním životě je maximální spokojenost.
MILOSLAV KŘESŤAN
1. TJ Lokomotiva Beroun, mohlo to být kolem čtvrtého, pátého roku.
2. TJ Lokomotiva Beroun, TJ Králodvorské železárny. Určitě rád vzpomínám na pány Jiřího Nováka a Jiřího Míku, kteří mě trénovali v mládežnickém věku v Králováku.
3. Divize, FK Králův Dvůr.
4. Kousků bylo strašně moc, ale nejsem si jistý, že by byly fotbalové (smích).
5. Spoluhráči byli určitě rádi. Ovšem obávám se, že hlavním důvodem jejich radosti byl fakt, že jako nominovaný budu muset zaplatit 200 Kč do kasy (úsměv).
6. Rok 2017 hodnotím vcelku dobře. Mně osobně i týmu se vcelku dařilo (po podzimní části se nacházíme na druhém místě tabulky). Malou kaňkou bylo zranění achilovky (zánět Achillovy šlachy), které si vyžádalo léčení v délce tří měsíců.
